Francisco López je unikát. Lovec zvuků je konstantě na cestách, kdy koncertování, či účast na nějakém kreativním podniku často kombinuje s lapáním zvuků v prostředí, ve kterém se nachází. Většina jeho kompozic je pouze vycizelovaným záznamem prostředí, do kterého autor nevstupuje, pouze ho po nasnímání zvukově načančá pro lepší audiofilní zážitek. Ba co více, Francisco dává v drtivé převaze přednost zachycování prostředí bez slyšitelné invaze člověka. Pokud posloucháme zvuky města, neslyšíme hlasy, ale často pouze mechanické zvuku, neidentifikovatelné hluky, které nemají přímou spojitost s lidskou činností. Přesto se vždy jedná o vybroušení zvukové diamanty, žádné pokoutné nahrávání „zpoza rohu“.
Pražskému vydavatelství Purple Soil se dostalo privilegium možnosti vydat souhrn nahrávek, které Francisco natočil mezi roky 2012 a 2014, a které se rozprostřely na různé obskurní kompilace. Osvěžující je rozmanitost jednotlivých kompozic, a to hned v několika směrech. Na dvou discích najdeme krátké dvouminutové skici, i rozsáhlá „plátna“ s více než desetiminutovou stopáží. Překvapivě dlouhý je i seznam spolupracovníků autora. Například se základními vstupními samply pomohli vedle Češky Lenky Morávkové i i Zbigniew Karkowski, Ephraim Wagner nebo tajuplný Shhh. Při poslechu více než dvou hodin materiálu doslova obkroužíme celý svět. Postupně se podíváme do Panamy, Peru na Krétu, do Jižní Afriky nebo Bolívie.
Nejvíce však zřejmě zaujme nečekaná akčnost některých snímků především na prvním disku, kdy López nenechává atmosféru volně plynout, ale aktivně zasahuje do dění. Hned úvodní track (untitled # 303) nás navede do neznámého města a továrny, kterou monitorujeme v pohybu (viz. neustále klapající boty v pozadí). I untitled # 296 se zaměřuje na industriální atmosféru, kdy rotující zvuky na pozadí se míchají s dark ambientními hluky a epizodickým „hlášením z perónu“. Jako protiváha jsou na kompilaci zastoupeny i výpravy do lůna přírody. V untitled # 317 se věnujeme říši hmyzu uprostřed jihoafrického lesa, untitled # 326 je plně v režii deště a bouřky zatímco untitled # 315 s námi provede výpravu po přírodních scenériích Kréty.
Jsou fanoušci, kteří preferují Lópezovy dlouhé sonické výpravy na jednom místě. Tvrdí, že je autor nutí jít pod povrch samplů a takřka hmatatelně startuje jejich představivost na plné obrátky. Dvouhodinová kolekce kratších tracků je možná méně soustředěným albem, Lopézovu nekompromisní tvorbu ale dokáže atraktivněji přiblížit méně informovanému posluchači. A aby nedošlo k mýlce, žádná ze šestnácti skladeb není béčkovým odpadem!
Francisco López: Untitled (2012-2014)
Purple Soil (https://www.facebook.com/purplesoil-records-181265632856)