Od samého začátku roku se objevují zprávy a pozvání na některou z akcí, jimiž AACM, neboli Association for the Advancement of Creative Musicians (Asociace pro podporu tvořivých hudebníků), slaví padesáté výročí svého vzniku. Od 19. ledna až do 6. září je v chicagském Muzeu DuSable k vidění výstava Free at First (kurátorky: Carol L. Adams a Janis Lane-Ewart), jenž mapuje jednu z nejzajímavějších kapitol v dějinách americké hudby v širších sociálně-politických kontextech obrozeneckého hnutí, jež tuto hudbu zplodilo. Známé newyorské divadlo experimentálního umění Roulette věnovalo AACM dva večery v rámci zavedeného koncertního cyklu Interpretations; na únorovém vystoupily seskupení klavíristky a zpěvačky Aminy Claudine Myers a bubeníka Thurmana Barkera, na březnovém zpíval barytonista Thomas Buckner, doprovázen klavíristou Josephem Kuberou, cellistou Christopherem Hoffmanem a perkusionisty Alexem Lipowskim a Matthew Goldem, skladby, které pro něj napsali Muhal Richard Abrams, Leroy Jenkins, Roscoe Mitchell, Amina Claudine Myers, Wadada Leo Smith a Henry Threadgill. Dubnový program, jenž započal 22. týdenním vícegeneračním maratónem koncertů na různých místech Chicaga, vyvrcholí 26. v slavné Mandel Hall Chicagské univerzity akcí Together: A Power Stronger Than Itself – majestátním koncertním shromážděním padesáti „absolventů“ AACM, kteří dnes šíří odkaz Great Black Music po celém světe.
Ani New York v ničem nezaostává za Chicagem. Thomas Buckner zorganizoval v Bohemian National Hall dvoudenní (28. a 29. dubna) akci, na které zaznějí komorní i orchestrální kusy prominentních hudebníků AACM – Muhala Richarda Abramse, Roscoa Mitchella, Wadady Lea Smithe, George E. Lewise a Henryho Treadgilla. Buckner, S.E.M. Ensemble a Ostravská banda je uvedou spolu s kompozicemi Johna Cagea, Christiana Wolffa a Petra Kotíka. Oba večery budou jaksi samozřejmě doplněny o živé improvizace – na prvním zahraje Mitchell v duu s Lewisem, na druhém zase „supertrio“ ve složení Abrams, Lewis a Mitchell, které vystupuje jenom příležitostně a dosud nahrálo pouze jedno album Streaming (Pi Recordings, 2006).
Zcela oprávněně se očekává, že uměleckým vrcholem oslav bude první opera George E. Lewise Afterword, jenž vzniká rozvinutím jeho obsáhlé knihy A Power Stronger Than Itself: The AACM and American Experimental Music (Moc silnější sebe samé: AACM a americká experimentální hudba; The University of Chicago Press, 2008), jíž korunoval letitý výzkum chicagské AACM scény. 22. a 23. května bude v Roulette uveden první, koncertní výstup z tohoto hypertextového „work-in-progress“ projektu. Další verze budou mít formu filmové instalace a operní inscenace v Gray Center for Arts and Inquiry u Chicagské univerzity, na zakázku kterého bylo dílo vytvořeno. Není to tudíž konvenční opera, nýbrž dynamické a interaktivní pásmo, kombinující různé formy a média (texty, zvuky, obrazy, pohyby) a integrující improvizovanou a komponovanou hudbu do organického multimédia. Také jeho aktéři účinkují ve vícero rolích (profesních i sujetových) a na scéně se neobjevují podle konvenčního, chronologicky řazeného libreta, nýbrž jsou neočekávaně povolávaný autorem, který tento „chaosmos“ v reálném čase „řídí“.
Iniciativa, v níž kdysi Jacques Attali spatřil jednu z vlaštovek ohlašujících zrod nového „kompozičního networku“, sice neodolala institucionalizaci (a částečně ani komodifikaci) a posléze byla evaluována i prostřednictvím vysokých akademických postů a prestižních ocenění její protagonistů, představuje i po půlstoletí záruku autentické kreativity. Abrams, Braxton, Mitchell, Smith či Lewis posunuli hranice hudby do terénů, kde dosud odolává zkostnatění a petrifikaci. Ještě pořád je totiž poháněná rituální vůlí tvořit a ta je naprosto nezávislá od ideologie, kapitálu a omezujících hierarchií. Tyto ji vzhledem na její nezaujatost a nezištnost můžou jenom pomoci, nikoli ji zkorumpovat. Zkrátka, „Velká černá hudba“ je mocnější než moc sama. Ve světě mizení diferencí a nadvlády redundantních repetic je to obdivuhodná zřídkavost.