Hermovo ucho

Beletrii čtu jen sporadicky, ale v posledním čase jsem měl štěstí na tři nové romány. The Readymade Thief od Augusta Rose, The Bride Stripped Bare by Her Bachelors, Even od Chrise F. Westburyho a Drone and Apocalypse od Joanny Demers mne hodně pobavily.

Klavírní „miniatura“ Vexations Erika Satieho patří zřejmě k nejhranějším odrhovačkám. Ne že by se hrávala tak často, ale autorská instrukce, že ji třeba opakovat 840krát za sebou, z ní činí rekordně dlouhou performanci.

Pro celistvý audiovizuální charakter královského žánru mi připadá mediální distance zcela nepřijatelná. O první opeře Györgye Kurtága – adaptaci Beckettova Konce hry – zhlédnuté online.

Richard Teitelbaum se naštěstí prezidentem nestal, ani ho nikdo nezastřelil, odešel ze světa v důstojném věku necelý měsíc před jednaosmdesátinami, příčinou smrti byla mrtvice (politická smrt by byla nedůstojná).

Abych v sobě probudil chtíč, posedlost a další sběratelské ctnosti, pustil jsem se do třídění a uklízení nakupených artefaktů, jež několik let překračuji, obcházím a prokládám v ne příliš prostorném bytě.

Tak i Woody to má už za sebou. Ačkoli odešel v úctyhodném věku 82 let, jeho odchod mne dost zaskočil. Zřejmě proto, že poslední dva roky se o něm v Brně hodně mluvilo, a kdo je v řečech, ten jaksi déle a intenzivněji žije.

V Kolíně nad Rýnem již deset let funguje agilní platforma reiheM, propojující současnou hudbu s elektronikou a novými médii. Pátek 13. prosince završila jubilejní rok své existence pozoruhodnou intermediální akcí Reunion After Cage.

Alvin Curran a Jon Rose patří k biologickému druhu Homo sonorus symbolicus, pro který jsou tvorba zvuků a tvorba symbolů jedna a tatáž činnost.

Hudba, svoboda a dramaturgický um Viktora Pantůčka.

Einsten na pláži bez Roberta Wilsona, zato ale se Suaznne Vegou a pár větami navíc.