Hermovo ucho
Didone Alessandra Bosettiho
Kartaginská královna, čtyřiaosmdesát autobiografických fragmentů a múzická reprezentace (post)humánní situace... žádný experiment, nýbrž zdařilé poetické dílo.
Hermovo ucho – Odcházení aneb Nepovedené předčasné rekviem za Honzu Zuziaka
Být Zuziakem bylo zavazující celoživotní krédo, nikoli schopnost nechat se pohodlně unášet na aktuálních vlnách světa umění.
Hermés v Dionýs(i)ově uchu
Svět umění, ten dnešní i ty dřívější, je plný tvůrců a intelektuálů s nepříliš korektními názory.
Hermovo ucho: Vášnivý zvukotvůrce Ahad
Zóny soumraku, kanály ducha, hlukové rituály, vyvolávání živlů, neslyšené zvuky vířící v hlubinách vortexů a kaskády vibrující zvukové materie.
Hermovo ucho – (Můj) svět bez Sama Ashleyho
Sam dobře věděl, že mysticismus je organicky spjatý s jazykovým vyjádřením, mnohem víc než se může zdát. Proto byla jeho oblíbeným konceptuálním nástrojem právě metafora.
Hermovo ucho – Letargie jako estetický princip?
„Takéto som spravil a nie som si už istý, či mi jebe, alebo nie. Zaujímalo by ma, čo na to povieš,“ říká o svém novém albu Martin Burlas.
Hermovo ucho – Houbaření podle Johna Cage
Nové vydání houbařské knížky Johna Cage.
Hermovo ucho – Tenkrát na Coney Islandu
Setkání Sun Ra a Johna Cage na jednom pódiu nemělo charakter společného muzicírování, žádná jam session se nekonala.
Hermovo ucho – Pro koho ještě dělat hudbu na osamělé planetě?
„Kdybych byl tak chytrý, jako můj telefon, dokázal bych mluvit všemi jazyky.“ Nad novou knihou Boba Ostertaga.
Hermovo ucho – Nemoc jako motivační narativ?
Imaginární i osudné nemoci Franka Zappy.