Rok 2017 je pryč a s přicházejícím novým rokem je fascinující, jak se hudební časopisy a online publikace předhánějí ve vytváření seznamů toho nejlepšího z… Můžeme zpochybňovat jejich smysl, ale v éře informací a ztráty řádu je možná jednoduchý seznam tou ideální formou, vnášející pořádek do komplexity dat. Stejně tak do neustálých online nabídek s poslechem nových nahrávek a skladeb. Je však zjevné, že příliš mnoho seznamů vytváří nové zahlcení. A co je to vlastně seznam? Je seznamem jedna položka? Má být mezi položkami nějaké spojení? Musíme je psát pod sebe? Ále, dejme prostor půltuctu zvukových umělců a uvidíme, co z toho vzejde.
Antje Vowinckel napsala: „Mou nejoblíbenější performancí z minulého roku bylo What Natures Says od Myriam van Imschool.“ Jedná se o vokalizaci série osobních nahrávek z cest umělkyně. Performeři tyto zvuky během vystoupení společně „zpívají“, ale dělají to nadvakrát. Publikum je rozděleno do dvou skupin: jedna je součástí performance, druhá sedí v oddělené místnosti a jen poslouchá. Pak se skupiny prohodí. Rozsáhlé vysvětlení je k nalezení online.
Jasminu Al-Qaisi upoutaly dvě nahrávky: Experiencing the Deposit of Faith od Yvese Tumora, „vytvářející uvnitř mých uší úžasný skandál“ a Spevy Jonáše Grusky (https://zvukolom.bandcamp.com/album/spevy). O Spevoch napsala více zde.
A také sám Jonáš Gruska napsal následující seznam za rok 2017: Oto Hiax – Oto Hiax; Gosheven – Leaper; Visible Cloaks – Reassemblage; Ekster label compilation – EXO3.
Peter Courtemanche, který je sám autorem skvělého radio streamu, vysílaného před pár týdny v rámci oslav Art’s Birthday, zmínil a okomentoval pár děl zvukového umění. SUM: Otherthings od Z’eva mu „připomněly první Z’evovo dílo, které jsem kdy slyšel, někdy na začátku osmdesátých let na LP kompilaci od Red Spot.“ Some Noise 1993-2017 od Rosse Birdwiseho „obsahuje moc hezký šum. Je krásné… to je jiná otázka… možná když přeskočíte tu skladbu s industriální hudbou. Ross je vášnivý skladatel, který se často vehementně opírá o bubny a nepříjemné zvuky, takže tato jeho nahrávka je jiná a také daleko hezčí na poslech.“ Radius Episode 81 od Anny Friz „je pěkné rozhlasové dílo (zejména poslední tři části ze čtyř). Její věci mají vždycky dobrou atmosféru.“
Peter dodává: „Tento rok jsem neudělal moc terénních nahrávek… ani jsem skoro neopustil okolí domu. .. takže nebylo moc nových zvuků, kterých bych si všiml… ale nahradil jsem kus své střechy pěkným kusem kovu a ptáci do něj rádi šťourají, poskakují a klouzají se na něm, což může být na poslech velmi zábavné, zejména pokud je ledovatá zima.“
Akihiro Kubota je jedním z těch výjimečných lidí, kteří jsou zcela ponořeni do mediálního umění všeho druhu, a stále si přitom udržují integritu v hudbě a improvizaci. Přitom ji většinou problematizuje a přináší do ní překvapivý a neslyšený nový kontext. Jeho nedávný projekt Space-Moere je celý o vesmíru, o tom, jak vytvářet sochu spojující zemi a vesmír s pomocí zvuku a improvizace. Názvy jsou hluboce poetické, stejně jako hudba, která je výsledkem: Socha viděná z vesmíru, Improvizace slyšená z vesmíru, Socha pro veškerou inteligenci.
Akihiro vybírá Krystalové rádio: „Krystalové rádio a napájený reproduktor, které převádějí elektromagnetické vlny do zvuku, jsou spojeny na konci přijímací antény. Přírodní pyrit je použit pro detekci. Kámen je také symbolem Isamu Noguchiho, který se ptal na existenci sama sebe pomocí země a přitažlivosti.“
Peter Gonda zmínil dvě nahrávky od vydavatelství Baba Vanga – srbskou kapelu Umbra a český Střed Světa a dává nám také bonus: „Mladší a experimentálně naladění poslouchají: http://ginandplatonic.net (toto je jejich nejlepší nahrávka z roku 2017).“
No a to je, lidi, z minulého roku všechno! Teď poslouchám Kreis Plön od Köhna a magické Old Dreams New Planets od Stuff, ale do žádného seznamu je zatím nezařazuji…
Uvidíme se příští rok v dalším obchodě se seznamy a zatím: zahrajte si něco sami!
Překlad: Lenka Dolanová
PS: Následující galerie jest seznamem víceméně abecedním (pozn. pf).
