- Inzerce -

Jak ECHO tak NARCIS

Tento text je doplňkem předvčerejšího článku věnovanému sympoziu Architektura a smysly.

V textu, který jsem v roce 1992 napsal v příloze prvního dokumentačního katalogu symposia HERMIT v Plasech stojí, že „určujícím inspiračním prvkem se staly specifické akustické kvality barokního konventu. Zvukové zrcadlení klášterních ambitů a dlouho doznívající ozvěna v kaplích svatého Benedikta a svatého Bernarda, provázena odbíjením hodin nad sýpkou spolu s přirozenými zvuky okolí určuje trochu snovou atmosféru místa… Jednalo se zde o souvislosti mezi prostorem a zvukem, o rozhovory mezi člověkem a krajinou. V Plasech se setkali vizuální i zvukoví umělci, tanečníci a hudebníci, hlavně ti, kteří se nacházejí někde na okraji oborů. Ti kdo se zaměřují na syntetizující žánry site specific instalace, zvukové krajiny / soundscape anebo performanci. Přímou inspirací (pro mne) byla tvorba umělců jako je Terry Fox, Logos Duo, Hans van Koolwijk, Thierry de Cordier, Paul Panhuysen, myšlenky Johna Cage, Thomase Mertona a dalších. Důležitou roli sehrálo, že lidé během symposia žili po delší či kratší dobu společně přímo v bývalém klášteře, v místě poměrně vzdáleném uměleckému světu a jeho vlivům. Mohli se poměrně nerušeně věnovat buď svým myšlenkám, projektům a seznámit se mezi sebou, vést dlouhé rozhovory“. (MV 1992)

Terry Fox, nebo Duo Logos do Plas nikdy nedorazili, ale Paul Panhuysen přijel hned první rok společně s Phillem Niblockem. Oba se pak vraceli celkem pravidelně. Myšlenka o syntetizujícím mezioborovém konceptu současného umění byla tehdy v 90. letech celkem aktuální a nosná, protože lidé byli po dlouhém půstu normalizace zvědaví a otevření a většinou neortodoxní. Vrátil jsem se v dramaturgii sympozií ke svému zájmu o současnou hudbu a pokusil se využít příležitost být a pracovat v tak skvělém místě jako je plaský klášter, ambity a kaple v konventu. Každé symposium mezi lety 1992-1999 bylo zakončeno mezinárodním festivalem, kde hudební a zvuková tvorba měla komplementárně doplňovat instalace a performance, které vznikaly v nejrůznějších zákoutích klášterního komplexu. Díky spolupráci s plzeňským studiem Avik se podařilo většinu hudebních akcí zaznamenat a k jednotlivým ročníkům vydat v malém náklad jako přílohu k tištěnému katalogu zvukové nosiče (v roce 1992 to byla kazeta, v dalších sedmi letech CD). Ve velké většině šlo o záznamy z koncertu, kde akustický ambient a kouzlo okamžiku hrály důležitou roli, jindy to byly nahrávky bez šramotu a pokašlávání posluchačů (například koncert Rova Saxophone Quartet). Tři nosiče vznikly z iniciativy a ve spolupráci s hudebníky, kteří získali finance na techniky a pronájem prostoru (Bambuso Sonoro Hanse van Koolwijka, Den v Benediktu Rajeshe Mehty a Ireny a Vojty Havlových a USUKU Michaela Delii). Nosiče byly šířeny většinou jako součást katalogu, někdy se podařilo vydat větší náklad a tak se dostaly CD i do specializovaných prodejen v Čechách i v zahraničí. Druhý disk Letokruhy (1993) byl pozitivně recenzován v The Wire.

Bohužel většina nahraného materiálu, která nebyla použita na nosiče, byla z praktických důvodů ve studiu AVIK přemazána. Existuje ještě několik soukromých archivů, kde něco z nahrávek možná čeká na objevení, případně zveřejnění. Velká část je dostupná v online archivu na stránkách nadace Agosto Foundation, která podpořila archivaci materiálů, jež přečkaly desetiletí, dělící dnešek od doby, kdy Centrum pro Metamedia v Plasech muselo ukončit svoji činnost. Zvuková tvorba, která vznikala během 90. let v Plasech, byla paralelní s příbuznými, nebo spřízněnými aktivitami jako byly Transcommunication festival na Slovensku, Het Apollohuis v Eindhovenu, nebo Experimental Intermedia v New Yorku.

PS: Ilustrací k textu je obal CD, které vyšlo jako příloha HIS Voice 4-5/2013 a obsahuje anhrávky několika výše zmíněných umělců i například Orloje snivců, Martina janíčka či Tima Hodgkinsona.