- Inzerce -

Jiří Špičák: Extra Playful Transition – Hail To The King

Deska John Cale: Extra Playful Transition, jejíž vydání zastřešil label Double Six Records, vyšla v rámci mezinárodního Record Store Day, který se slaví každou třetí sobotu v dubnu a pomocí vydávání limitovaných edic a a prodeje raritních vinylů má vyjádřit podporu nezávislým kamenným obchodům s hudbou. Pětiskladbové album, které label připravil na bílém vinylu v nákladu pouhých 750 kusů, je zčásti koncipováno jako tribute album Johnu Caleovi, zčásti přímo jako remix jeho loňského EP Extra Playful. 

V první písni na originálním EP, skladbě nazvané Catastrofuk, John Cale beze všech oklik vyzývá posluchače, aby „se rozloučili s minulostí a přivítali budoucnoust“. Je tak více než příznačné, že o remix této skladby se na desce Extra Playful Transition postaral známý německý experimentátor s chladně strojovou elektronikou Carsten Nicolai (Alva Noto). V jeho podání se skladba nebezpečně přibližuje zvuku projektu ANBB, který Nicolai tvoří společně se zpěvákem Einstürzende Neubaten Blixou Bargeldem. Jeho příspěvek je nejméně překvapivý, přesto stále funguje. 

Estonský symbol hypnagogického popu, zpěvačka Maria Minerva, ve své předělávce potvrdila charakteristický smysl pro nadsázku. V remixu skladby Whaddya Mean By That využila estetiku bezpohlavních chilloutových kompilací Café Del Mar (jejichž název ve svém podání doplnila slovem freaky) a z původně sice odlehčené, ale přesto určitým způsobem naléhavé skladby udělala track, který je natolik zaměnitelný s desítkami jiných, až se ztrácí v jakémsi hudebním časoprostoru, kde neexistují kontexty a kde není s čím srovnávat. 

V případě producenta Darrena J. Cunninghama, který v těchto dnech coby Actress sklízí ovoce zaseté na aktuální desce R.I.P., je naopak možné mluvit o přesném časovém ukotvení. Jeho remix zůstává, stejně jako zmíněná aktuální deska, výsostně futuristický – beaty jsou sice strojově přesné, přesto nečitelné. Podobně jako Alva Noto pracuje s kolizí, která vznikne, když je Caleův hlas vsazen do aktuálních elektronických produkcí.

Zbývající dvojice hudebníků, kteří se rozhodli vzdát hold Johnu Caleovi, tak činí skrze vlastní, čistě autorské skladby. Kanadský zvukový sochař Tim Hecker, kterého jsme mohli v prosinci slyšet experimentovat s dronovými lázněni v Olomouci na festivalu PAF, se nijak nevzdaluje svému hudebnímu světonázoru.  Téměř sedmiminutová Suffocation Raga For John Cale je bezmála pastorální skladbou, ve které se hlukem ovlivněné syntezátory postupně zbavují nánosů nehudebních (John Cale by tohle slovo neschválil) zvuků a spolu s koncem skladby směřují k čistotě projevu. 

Vrchol desky ale zkonstruoval anglický experimentáror Leyland Kirby, známý také jako The Caretaker. Hudebník, který na svých dřívějších nahrávkách pracoval především se zasmyčkovanými samply, připravil pod názvem Watching And Waiting For You To Begin skladbu, ve které se stejnou měrou potkává Fennesz z období Endless Summer a Boards Of Canada zbavení beatů z jejich poslední výrazné skladby Dayvan Cowboy. Někomu může připadat jeho tribute málo „caleovský“ a zbavený všech ostnů, v kontextu remixové desky Extra Playful Transition funguje ale jako naprostá očista. A připomíná zároveň jednu důležitou věc – John Cale, přestože je v hlavách spousty posluchačů zafixovaný jako hudebník, pro nějž přístupnost hudby není na prvních místech, se nikdy nebál melodií.




 





Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.