Během jediného roku spatřily světlo světa dva tituly s hudbou současného švédského skladatele Jonathana Östlunda. Loňské 2CD Voyages a čerstvý Mistral jej povyšují na Debussyho 21. století…
O Östlundovi jsem zde již psal v souvislosti s první albem pro britsko-americký label Divine Art Records, který pod názvem Lunaris vyšel v roce 2016 (zde). Oba nové tituly skrývají díla vokální, pro sólové nástroje (včetně varhan), tvorbu komorní i orchestrální.
Na dvojalbu Voyages z loňského roku zní 23 drobných i rozměrnějších skladeb a čtyři suity, inspirované přírodou, lidovou hudbou různých zemí, prožitky tvůrce, jeho touhou, vášní na cestě životem, vzdorováním neúprosnému času. Ty interpretuje mezinárodní plejáda výtečných sólistů a souborů.
První disk (78:44) otevírá ptačí zpěv a hravý klarinet kanadsko-americké hráčky Christine Hoerning v L´al di la´Theme. Dramatický klavír plný naléhavých expresí i lyriky sytí Etesian (což je severní vítr v oblasti Egejského moře); vynikající výkon zde podává Evgheny Brakhman (Rusko). Ukrajinský pianista Sasha Grynyuk a polská houslistka Alicja Śmietana (Academy of St.Martin in the Fields, Kremerata Baltica, Nigel Kennedy´s Orchestra Of Life) rozeznívají radostné a oslavné tóny Twilight-wind and Mandolin. Ve Visions On the Wind bouří a valí se dramaticky a tajemně naléhavý klavír pod prsty Grynyuka. Kompozice Veils of Night (7:15) je první vizitkou švédského Orchestra Of Norr Landsoperan; defilé barev, místy taneční až cirkusový rej, dramatické dechy a naléhavé smyčce, hrnutí orchestrální masy, to vše v ostých střizích. Následuje třívětá suita Folklore Fantasia pro klavír (8:31), v níž opět exceluje Grynyuk; melodické pasáže ve dvou kontrapunkticky vedených hlasech se střídají s bujarými, jež ústí až v taneční féerii, nechybí také východoevropské folklórní názvuky a též ozvěny baroka. Air On a Grieg Theme pro sólové housle (Śmietana) variuje neoklasicistním způsobem melodii Sluje krále hor z Peer Gynta, v Autumnal Aire se vzklenou housle temně melancholické, ve svižnůstce Minuit et Mistrale se k houslím přidává Grynyukův klavír. Niterně lyrické skladbě Moonlight Wave dodává klavírista Evgheny Brakhman proměnlivé emoce, včetně milostných. Klarinetistka Hoerning zkoumá různé formy zpěvnosti ve Fantasii pour trompette petite, Brakhman opět svým plnokrevným a procítěným výkonem naplňuje nádherně niternou i vyhrocenou bajku (Favola). Americko-kanadská flétnistka Rachael Elizabeth Cohen a klarinetistka Hoerning rozehrávají radostně zpěvnou Aprés l´hiver (Po zimě) a hned poté Syrinx et Pan s rozjitřenou fantazií slavné téma z Debussyho. Následuje pětivětá suita Jeux Pour Deux (14:05), jež první disk uzavírá; v ní si nakažlivě hraje španělské Duo Almira, čili flétnistka Isabel Gonzáles a fagotistka Paula Jimenéz (působící ale v Německu). Hry pro dva plné radosti, očekávání, rozechvění, vášní, skotačivosti, napětí, prudce střídaných emocí a bezmála barokně milostného vyvrcholení.
Druhý disk (74:44) začíná typicky bachovskými kaskádami v žertovné Fantasii on Bach´s Badinerie (Brakhman). Objevuje se první píseň, Berceuse Bergamasque na text básně Clair de Lune Paula Verlaina; ponornou lyriku umocňují estonský klavírista Harry Põlda (ten má bohaté zkušenosti se soudobou hudbou) a francouzská sopranistka Manon Gleizes. Orchestra Of Norrlandsoperan rozehrává ve skladbě The Aura (6:23) zhuštěnými smyčci napětí, dechy s bicími pak pochodový tlak na duši. V Dacian Prayer (9:09) svádějí emocionální souboj ruský violoncellista Alexander Zagorinsky a norský klavírista Einar-Steen Nøkleberg; tato mistrná skladba, inspirovaná duchovním světem starověku (Dákové), tvoří předzvěst následující dvojvěté kompozice Two Fantasies on Ancient Hymns (7:54) pro varhany, za nimiž se usadil vynikající italský mistr královského nástroje Walter Gatti; ve Flowers of Joy (I.) rozehrává mohutný souboj radosti s nejistotou, The Shepherdess (II.) vyjadřuje smutek samoty, potažmo touhu či zamilovanost ženy (pastýřky). Navazující Winter Cathedral pak představuje varhanní výbuch světla; skladatel tu využil též minimalistických postupů. Debussyovsky impresionistickou i skotačivou flétnu rozezvučí v Air dans l´air (6:18) švýcarská flétnistka Myriam Hidber-Dickinson. Duchovní sílu a minimalisticky vzdutou hymničnost v Gate of Northern Lights (4:02) s obdivuhodnou přesvědčivostí budují varhaník Gatti a jeho krajanka, violistka Elena Saccomandi. Následuje třívětá Sonatine Lyrique (13:42), v níž exceluje Trio Tempora – rumunský klarinetista Marius Birtea, francouzská violoncellistka Madeleine Douçot a maďarská klavíristka Emese Badi. Lyrika měkkých barev se střídá s dramaticky naléhavými melodiemi značné emocionální síly, hladivost s ostny, otazníky s usmířením. Vypjaté emoce, drama, ale i zněžnění sytí kvartet Oblivion (6:40), v níž jako o život hrají ruský houslista Vladimir Spektor, ruská violistka Ksenia Zhuleva, pianista Nøkleberg a violoncellista Zagorinsky. Následuje sugestivní píseň Erlkönig, zhudebněná balada Král duchů, již napsal J. W. Goethe; bouřka, vytí a hrdinný tenor lotyšského pěvce Artjoma Safronova za doprovodu pianisty Brakhmana. V závěru zaburácí varhany (Gatti) ve skladbě The Stair, ve výbuchu radosti, slavnost hudby od baroka až po současnost…
Letošní album Mistral přinesl vedle komorních kompozic ve větší míře také orchestrální díla. A opět se zde objevují špičkoví hráči, z nichž někteří již participovali na předchozím dvojalbu. Jako první zazní expresivní Concerto for Violin and Symphony Orchestra (16:09) o třech větách; sólového partu se ujala ruská houslistka Natalia Kovalevskaya, hraje Moscow Bow Tie Orchestra, rekrutovaný ze členů Ruského národního orchestru za účelem provozování hudby pro film, videohry a premiérování skladeb mladých ruských skladatelů. Dirigentem je zakladatel tělesa Vlad Podgoretsky. První věta se doslova rozhoří vášnivými houslemi v dramaticky vypjatých i ponorných partech, jež umocňuje orchestrální pulsace ve střetu folklórních motivů s rozervaným romantismem a neoklasicistním expresionismem. Pomalá prostřední věta toto vše přetváří v tekoucí materii, jež plyne jako magma času. V závěrečné části vyhřezne nekompromisní zvukový monolit s bouřlivým vznětím emocí. Následující skladba Aquarelle (7:55) v podání švédského Bergslagen Chamber Philharmonic Ensemble, inspirovaná Debussym, minimalismem a japonskou hudbou, je zpěvná, zvukově prosvětlená. Orchestrální lahůdkou, byť nepříliš rozsáhlou, je bezesporu Morpheus Metamorphoses (6:23). Zneklidňující proud plný žesťů a dřev je sycen jazzovými prvky a slavnostním pochodem se hrne vstříc lyrice a posléze dramatu; evokuje to Šostakoviče. Následuje Paganini Fantasia, břitká variace na Capriccio č. 24, již mistrně uchopil britsko-švýcarský houslista Andreas Laake. Ve dvouvěté suitě The Forgotten Garden (14:19) se nechal autor inspirovat verši švédského básníka Erika Axela Karlfeldta, jediného posmrtného nositele Nobelovy ceny za literaturu (1931). Zde již probleskují atonální šlehy, v první větě je vše dramaticky zahuštěné, převalující se na minimalistickém spodním proudu. Druhá věta je lyrická, zpěvná, ale přesto rozrušována dramatickými prvky rozšířené tonality. Odkrývání paměti? Tajemna? Každopádně jde o nesmírně sugestivní hudbu ve strhující interpretaci kanadského souboru Verisimo Ensemble – Thomas Beard (violoncello), Emilie Fortin (trubka), Rachael Elizabeth Cohen (flétna), Christine Elizabeth Hoerning (klarinet), Felix Foster (lesní roh), Olivier Hebert-Bouchard (klavír) a Sydney Link (viola). Nataly Grines a Evgheny Brakhman interpretují obě věty Légendes de La Mer pro dva klavíry (12:57) úchvatně, s ponorem, jímavostí, vyklenutím, rozervaností, vzletností, citlivostí i lisztovskou bouřlivostí. Poté zazní půvabně impresionistická flétna Myriam Hidber-Dickinson v drobničce Saga, aby album vyvrcholilo (v pravém slova smyslu) šťavnatým, doslova prokrveným provedením více než desetiminutové vokálně-orchestrální kompozice Nocturnia – Ethereal Night´s Ascendance. Od vzletnosti a výrazně jímavého motivu, vybroušenému především smyčci, zavládnou dechy, zvláště nadupané žestě. V dynamických poryvech se skrývá snad tajemství, vzrušené očekávání, možná strach. Ale pak dojde k erupci, vzepětí, vítězí všeobjímající naděje a hymnus. Ten graduje společně s triumfálním projevem početného smíšeného sboru, zpívajícího verše švédského básníka, filozofa a liberála 19.století Erika Gustava Geijera…
Jonathan Östlund: Voyages
Jonathan Östlund: Mistral
Divine Art Records https://divineartrecords.com/