- Inzerce -

Jude: Broken Pillar

Polská ortodoxně industriální úderka Jude najela v posledních šesti letech na velmi sympatický tvůrčí harmonogram a přibližně každé dva roky nás zásobuje novým materiálem v podobě dlouhohrající desky, před čtyřmi lety dokonce doprovázené i výpravnou knižní publikací.

Je to nepochybně příjemná změna oproti první dekádě nového milénia, kdy se Jude zapsali do povědomí posluchačů pouze jediným, ovšem dodnes velmi oblíbeným albem Combat Exhaution, které jasně definovalo hudební rukopis této lodžské formace.

Neurotický mix kytarového industiálu raných Swans, živelné surovosti někdejších Einstürzende Neubaten a totalitně monolitních atmosfér a pochodových rytmů silně ovlivněných Laibach, je dnes už jednoznačně identifikovatelnou značkou, které vévodí hřmotný ryk Wiktora Skoka i brutalistní elektronické samply staré školy. Od roku 2015, kdy se Jude přihlásili s velmi povedeným počinem nazvaným Stat, je aktuální nahrávka Broken Pillar již čtvrtým nosičem pod hlavičkou labelu Requiem Records. Je nutno uvést hned úvodem, že pokud u něho čekáte jakoukoliv změnu zvuku či stylu oproti předchozím, musím vás zklamat resp. potěšit, jelikož Jude ze svého specifického přístupu neuhnuli ani o milimetr. Už Stat jasně definuje zvuk a kompoziční schémata Jude v rozpuku 21. století – oproti minulosti ubylo překotných nájezdů elektroniky a rozháranosti, aby se vše sjednotilo do ocelově pevných skladeb s jasně daným instrumentálním základem bicích, basy a kytary – tu a tam prošité kovovým lomozením staré školy a samozřejmě též nekompromisní deklamací vokalisty Wiktora Skoka, též mimochodem autora většiny vizuálů skupiny. Broken Pillar se tohoto industriálního kopyta drží až s blackmetalovým smyslem pro stylovou ortodoxii, což zajisté potěší nejen staromilce, ale též hledače čistších forem ve světě dnešních všemožných fúzí.

Nový titul nicméně ukazuje, že i v tak stylově úzkém ringu se i Jude může stát, že svůj monolitický kytarový industriál naservírují hlukochtivým posluchačům v různé fázi vybroušenosti, až bych se nebál použití slova koncentrace. Zatímco desky StatUltimate Obedience považuji osobně za velmi vydařená díla se silným sdělením od zvukově i skladatelsky vyzrálé kapely, předposlední zářez Pigment vyzněl v tomto kontextu dle mého malinko do ztracena. Všechny elementy byly sice správně namíchány dle autoritativně dané šablony, ale z nějakého důvodu nefungovaly tak přesvědčivě jako na předchozích nahrávkách. Zdali chybělo soustředění, dostavila se únava, drobná ideologická nekázeň, či se spojil „mikrokosmos s makrokosmem“, těžko říci, nicméně Pigment oproti svým předchůdcům a současnému následovníku zkrátka nefungoval tak jasně a dobře.

Část obav z toho, jak dopadne v tomto Broken Pillar se ovšem Jude povedlo rozptýlit už na letošním online ročníku festivalu ve Wroclavi, kde bylo slyšet i při velmi omezených možnostech příposlechů ve streamingovém studiu, že nový materiál bude opět přesvědčivou a strhující kombinací výše zmíněných žánrů. Jude tu dle mého názoru nacházejí téměř ideální balanc mezi deklamativními pochodovými záseky s místy až disonantní kytarovou hrou a rychlejšími kousky s lomozící apokalyptickou náladou, které obvykle skvěle fungují na koncertech těchto polských rarachů (prostě si na ně můžeme adekvátně zahrozit). Krom organického mixu „rockových“ nástrojů a industriálních samplů, bych na desce velmi vyzvedl Wiktorův hlasový projev, který je aktuálně snad v nejlepší formě po stránce technické i výrazové. Ta tam je nejistota alba Pigment, zde se diktuje s odzbrojující přesvědčivostí, kterou je nutno ocenit, neb tím deska získává spád a posluchač se do celkové atmosféry a vyznění dostává velmi rychle.

Broken Pillar je nepochybně další velmi kvalitní zásek v diskografii Jude, řekl bych dokonce, že v rámci série alb pro vydavatelství Requiem Records se jedná o dílo celkově nejvyzrálejší. Dále mi prosím dovolte jen vágní konstatování, že pokud máte rádi onen betonový, surový kytarový industriál poloviny osmdesátých let s příměsí totalitní špíny polského střihu nemůžete u této kolekce jinak než zaplesat. Deset záseků od ortodoxních polských fanatiků, všechny v jedné náladě s jasným industriálně-nihistickým poselstvím – zní-li toto jako vaše krevní skupina, pak není třeba se dále rozepisovat.

Jude: Broken Pillar
Requiem Records (https://requiem-records.com)


Ostravská punková smršť s Horstem Fuchsem, Spinozou a klauny

Osmé bienále New Opera Days Ostrava neboli Dny nové opery Ostrava v pěti večerech přineslo celkem sedm oper – šest premiér světových a jednu evropskou.

Kardiostimulátor 268

Libanonské taneční iluze, ambientní bubnovačka a skryté signály.

Zkouška sirén – Smetiprach

O řekách, komunitách, paměti a písni

Kardiostimulátor 267

Hudba nová průmyslová, přátelské klavírní dialogy a pobyt u jezírka

Hermovo ucho – Many Many Women a Fin de Partie

Dva příklady, jak překládat marná slova do hlubokomyslné hudby.

Jen musíš cítit, že to jde z tebe

Inovativní formy umění v kulisách Jáchymova a v rukou mladých lidí.

Komponování jako darwinovský proces

Jak lze v současnosti provokovat podle Elliotta Sharpa.

Škatulka ambientu je pro mě docela úzká

Rozhovor s Ladislavem Buchtou aka Ladbuchem.

Free Forms of Arts na Ponavě

Zelené žáby, udu i kontrapunkt hostí kavárny.

Zkouška sirén – Zvuky rajského kovu

Otec Dionysios Tabakis chválí Boha s elektrickou kytarou a umělou inteligencí.