- Inzerce -

Kooba Tercu: Milostný dopis třem R – repetici, repetici a repetici

Bravurní krautrockově – noiserocková deska se letos zrodila řeckému projektu Kooba Tercu.

Skupina zjevně nerada uvádí někde explicitně své personální složení, ale lze ho vypátrat. Johnny Tercu komunikuje se svými pěti spoluhráči mezi Athénami, Krétou a Londýnem, ostatní členové působí též v dalších pozoruhodných projektech, jednak v elektronickém Echo Canyon a naopak v punkovější kapele Casual Nun.

Oproti svým předešlým nahrávkám, jež se více nesly v duchu hlučnější punkové estetiky a klidně až grindových struktur, vsadili Kooba Tercu na aktuálním albu především na kolektivní práci s ostinátním groovem, často velmi minimálním, a ten jim jejich citlivou péči bohatě vrátil v podobě osmi skvěle vystavěných kusů o časových délkách od třech a třičtvrtě minuty po sedm a půl. Proto to Proto Tekno v názvu, ač celkovému soundu dominují velmi zkreslené či vazbící kytary a bicí souprava. Kytar je více, některé jsou ještě zkreslenější než ty zkreslené, ve druhém plánu tu bublá především perkusivní elektronika a vždy jsou v pohotovosti nejrůznější noisové výpady, live processing a možná i lo-fi způsoby záznamu některých partů. Důležitý podíl na členění kompozic má naléhavá a samozřejmě též často velmi zkreslená frontmanova vokální linka. Zkrátka špinavých riffů a odpichových rytmů je tu požehnaně a na závěr se dostaví i emotivní píseň.

Kapela nás surovým zvukem nešetří a nesnaží se o nějaké konejšení, kontext svých nahrávek doplňuje také o pojmenovávání kontrastů mezi životem v zemi probírající se z ekonomické krize a částmi světa na druhé straně rozevírajících se ekonomických nůžek. Hudební repetice jsou zde ovšem i analogií k trvale udržitelným modelům lidského konání v souladu s přírodou. Jak už to koneckonců dnes jinak vysvětlovat, než také pořádným rock’n’rollem.

Kooba Tercu: Proto Tekno
https://koobatercu.bandcamp.com


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.