- Inzerce -

Kooba Tercu: Milostný dopis třem R – repetici, repetici a repetici

Bravurní krautrockově – noiserocková deska se letos zrodila řeckému projektu Kooba Tercu.

Skupina zjevně nerada uvádí někde explicitně své personální složení, ale lze ho vypátrat. Johnny Tercu komunikuje se svými pěti spoluhráči mezi Athénami, Krétou a Londýnem, ostatní členové působí též v dalších pozoruhodných projektech, jednak v elektronickém Echo Canyon a naopak v punkovější kapele Casual Nun.

Oproti svým předešlým nahrávkám, jež se více nesly v duchu hlučnější punkové estetiky a klidně až grindových struktur, vsadili Kooba Tercu na aktuálním albu především na kolektivní práci s ostinátním groovem, často velmi minimálním, a ten jim jejich citlivou péči bohatě vrátil v podobě osmi skvěle vystavěných kusů o časových délkách od třech a třičtvrtě minuty po sedm a půl. Proto to Proto Tekno v názvu, ač celkovému soundu dominují velmi zkreslené či vazbící kytary a bicí souprava. Kytar je více, některé jsou ještě zkreslenější než ty zkreslené, ve druhém plánu tu bublá především perkusivní elektronika a vždy jsou v pohotovosti nejrůznější noisové výpady, live processing a možná i lo-fi způsoby záznamu některých partů. Důležitý podíl na členění kompozic má naléhavá a samozřejmě též často velmi zkreslená frontmanova vokální linka. Zkrátka špinavých riffů a odpichových rytmů je tu požehnaně a na závěr se dostaví i emotivní píseň.

Kapela nás surovým zvukem nešetří a nesnaží se o nějaké konejšení, kontext svých nahrávek doplňuje také o pojmenovávání kontrastů mezi životem v zemi probírající se z ekonomické krize a částmi světa na druhé straně rozevírajících se ekonomických nůžek. Hudební repetice jsou zde ovšem i analogií k trvale udržitelným modelům lidského konání v souladu s přírodou. Jak už to koneckonců dnes jinak vysvětlovat, než také pořádným rock’n’rollem.

Kooba Tercu: Proto Tekno
https://koobatercu.bandcamp.com


Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.