- Inzerce -

Krása dneška s americkou meziválečnou avantgardou

 PKF – Prague Philharmonia v úterý pořádá třetí koncert letošní série Krása dneška, který vymýšlí a kouzelně moderuje Petr Kofroň (rozhovor s ním najdete v aktuálním čísle HIS Voice). Po koncertech věnovaných německým a italským levicově orientovaným skladatelům se program tentokrát zaměřuje na americkou hudbu první poloviny 20. století. Druhý smyčcový kvartet Charlese Ivese doplní dvě skladby autorek, které bývají v přehledech hudebních dějin spíše opomíjeny a přitom dokázaly přijít s velice originálním hudebním stylem: Ruth Crawford Seeger (Diafonická suita pro hoboj sólo) a Johanny Magdaleny Beyer (Sonáta pro klarinet a klavír).

Odpočineme si přímo americkou imperialistickou hudbou, která v některých případech stále zůstává mimo pozornost světové hudební veřejnosti, ač jde o hudbu vysoce svéráznou, jejíž svéráz vetkla do amerického hudebního paradigmatu zejména osobnost Charlese Ivese,“ nastiňuje charakter koncertu Petr Kofroň. Přívlastek „imperialistická“ je třeba brát s rezervou, protože intelektuální prostředí, v němž tato hudba vznikala, bychom mohli rovněž popisovat spíše jako levicové (byť Ives byl majitelem pojišťovací společnosti).

Jak už se v této sérii stalo tradicí, bude Petru Kofroňovi dělat společnost host, jímž tentokrát bude historik umění Jaroslav Bláha, který zasadí hudbu večera do kontextu.  

Koncert se koná v úterý 20. ledna v Experimentálním prostoru NoD, na adrese Dlouhá 33, Praha1 od 19.30.


Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.