„Budoucnost připlouvá ve vysoké lodi, nahoru není vidět.“ Ach jo, tahle deska je pro recenzenta noční můra. Když všichni v tisku a na těch internetech jednohlasně chválí, je to k zamyšlení a vzbouzí to ve mně obvykle touhu zaujmout opačný názor už najust. To ale v případě nové desky Květů – vyšla frontmanovi Martinu E. Kyšperskému k pětatřicátinám a existuje/chystá se existovat ve formátech CD, LP, MC a FLAC – nejde a k zástupu potěšených posluchačů a recenzentů se musím přidat i já. A jedním dechem dodat tu příšernou frázi, že kapela na svém novém díle odvedla „standardní výkon“. Dobře tak.
O čem tady psát? Že alt-folkové Květy jsou z Brna, už dávno vyrostly ze sklepů a patří do tuzemské první ligy popu? Že frontman svým nezaměnitelně „dejchavičným“ způsobem podává obrazy, příběhy a témata, která by od jiných mohla znít omšele – láska, dětství, bilancování toho věku, v němž se autor zrovna nachází –, díky pozoruhodnému textařskému talentu z toho ale vychází jako přesvědčivý vítěz? Že kotlíkářská kombinace kytary, elektrického kontrabasu, houslí a bubínků a cinkátek dokáže divy a Květy se nebojí organicky včleňovat elektroniku a ruchy? (V tomto případě se prý nahrávalo hodně „naživo“ a cílem byla nejzazší funkční jednoduchost.) A konečně, že si pořád jedou to svoje a tudíž, jak napsal na jiném místě Karel Veselý, nás nebudou překvapovat žánrovými kotrmelci a jen pozvolna zrát? Leccos z toho už jsem psal několikrát v recenzích na předchozí alba a Kyšperského parádní sólovku Svetr. A protože Martin E. Kyšperský ani Květy se okatě nemění, jejich desky jsou si vzájemně dost podobné a bylo by možné považovat je za etapy jediného díla na pokračování, nenapíšu už nic.
Snad jen to, že Kočičí dům je jedna z nejútulnějších písniček, co jsem kdy slyšel, a v refrénu má slovo „mrouskání“ a že mám slabost pro písně, které se jmenují Ty a Psi – moje oblíbené songy od Tuxedomoon a The Who tudíž mají nové sourozence. Naopak půvab seriálu Opičí král mi nepřiblížilo ani tohle povedené album. Přes některé monarchy nejede vlak.
„Stejně ti to slušelo nejvíc v teplákách a šedém tričku se Sandokanem…“ Všechno nejlepší, Evžene, krásně sis to nadělil.
Květy: Miláček slunce
Indies Scope (www.indies.eu)