- Inzerce -

Lorenzo Senni: Quantum Jelly

Lorenzo Senni: Quantum Jelly

Editions Mego (www.editionsmego.com)

 

Milánský elektronický experimentátor Lorenzo Senni si svou cestu do katalogu prestižního labelu Mego našel poměrně svérázným způsobem. Rozvzpomněl se na své mladické posluchačské nadšení pro taneční styly devadesátých let typu trance, v nichž byly dominantní syntezátorové zvuky, které by se většina současných elektroniků styděla pro svou provařenost a (z dnešního pohledu) kýčovitost použít, a základní inspirace byla na světě.

Jednoduché i komplikovanější repetitivní struktury zadal Senni ze svého laptotpu ke zpracování syntezátoru Roland JP-8000 (ke konci devadesátých let ho měla nejedna hvězda taneční scény) a pět z těchto výsledků už v podstatě bez úprav máme možnost slyšet na titulu Quantum Jelly. Melodická ostináta syntezátorových staccat tu stojí samostatně bez dalších atributů, jakými jsou beat nebo popově taneční hudební forma, protějškem jim jsou jen různá nastavení digitálně přesných delayů a reverbů.

Ze začátku může každopádně setkání s barvami, které nyní známe spíš jako součást koloritu třeba nočních benzínových pump, heren, nonstopů a podobné kultury, působit poněkud překvapivě, ale pro jejich akademičtější uchopení se lze snadno nadchnout. Zvuky jsou to zkrátka šťavnaté a průrazné za všech okolností, jejich vypreparování z pro ně nejběžnějšího kontextu je již samo o sobě staví do nové roviny a posluchačova fantazie pak vedle případných nostalgických vzpomínek může přinést i řadu nečekaných nových asociací. Jde tu zkrátka o pěkný nápad, který se dočkal jednoduché, čisté a pěkně dotažené realizace.




Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.