- Inzerce -

Move D: Silent Orbiter

Move D: Silent Orbiter

…txt (https://www.txtrecordings.co.uk/)

 

Album Silent Orbiter věnoval David Moufang (alias Move D) svému mentorovi Petu Namlookovi, představuje po mnoha stránkách převratný posun v hudebním diskurzu druhé vlny ambientu a v jistém smyslu i překonání jejího iniciátora a hlavní postavy. Zádumčivou, široce zvukově rozprostřenou a nápaditou koláží zvuků dokázal Moufang dovést ambient daleko za hranici působivého intra nebo laciných zvukových efektů, které zpravidla v dnešních ambientních nahrávkách jen vyčkávají na nástup otrocky pravidelného beatu.

Moufang, jehož tvorba měla vždy blíž spíše ke konkrétní elektronice: trance, housu a chilloutu, na obalu cd přiznává, že ho samotného jeho čtyřiapadesátiminutový počin Silent Orbiter svou temností a vážností natolik zaskočil, že si sám nebyl jistý, kde se v něm inspirace vytvořit takovouto nahrávku vzala. Proto u sebe tuto skladbu také přechovával a vyčkával na vhodný moment k jejímu vydání, který se naskytl až rok po Namlookově smrti. Navzdory očekávané přehlídce analogových syntezátorů nás tedy po krátkém dronujícím začátku překvapivě osvěží vršící se noisové a glitchové motivy připomínající šustění větru nebo křupání sněhu pod nohama, za jejichž šramocení proběhne většina skladby. Jen mimořádně se skrz tuto hutnou zvukovou materii prodere jakýsi minimalistický repetitivní motiv nebo beat, který však okamžitě ustane. Lamající se hrany zvukových událostí, jež zprostředkovávají až téměř schizofrenní odcizení od reality posluchače nechávají levitovat na hranici absolutního nezájmu až nezúčastněnosti a zároveň ve stavu absolutního pohroužení do zvukové náplně skladby. Abstraktnost a neuchopitelnost nahrávky se nejintenzivněji manifestuje zejména v její mnohovrstvé, zvukově přesycené poloze, v níž se posluchač, ať už se snaží sebevíc, jen stěží dokáže zaměřit na jednotlivé zvukové události a tudíž ji rezignovaně nechává plynout.

Vzhledem k tomu, že toto album představuje jen jeden z řady počinů oslavujících tvůrčí osobnost Peta Namlooka, bylo vydáno v omezeném počtu 250 kusů a od svého vydání na začátku letošního roku je beznadějně vyprodané, nejspíš zapadne a zůstane nedoceněno. Pokud se k němu i tak dostanete (a vězte, že internet nabízí nepřeberné možnosti distribuce hudby), dopřeje vašim uším neopakovatelně intenzivní prožitek.


Nové nahrávky Jany Vöröšové

Hudební informační středisko pokračuje v sérii skladatelských profilů.

Biblický příběh spásy pro klavír

24 preludií a fug Pavla Zemka Nováka. Unisono, které překračuje oblast kompozice.

Hermovo ucho – Rozjímání nad Časem v čase

Zvuky a hudby očima a ušima vizuálních umělců/umělkyň.

strhávat z věcí nánosy iluzí

sto let od narození mortona feldmana.

„Snad uslyším něco, co jsem ještě neslyšel.“ Co vyhlížíme v roce 2026

Zeptali jsme se našich současných i bývalých autorů a autorek, na co se letos nejvíc těší.

Zkouška sirén – dudy hučí…

Erwan Keravec a experimentální potenciál tradičního nástroje.

Soudobá hudba na Pražském jaru: Prague Offspring, návraty i prostorové experimenty

Hledání boha skrze hlas, pět nových českých skladeb a rezidenční umělkyně Barbara Hannigan.

Gareth Davis: Mezi hudbami jsem nikdy neviděl moc rozdílů

S uznávaným klarinetistou i o tom, jak nezabít publikum ještě před tím, než ho najdeme.

Zkouška sirén: štambrláky, bukače a biče

Noise jako součást kulturního dědictví