Mutanti hledaj východisko: Vánoce vol. 2

  
23

Mutanti hledaj východisko: Vánoce vol. 2

Landmine Alert (http://landminealert.org)

 

Na pražském netlabelu Landmine Alert vyšel na konci minulého roku druhý a zatím poslední release zřejmě jediného grapového uskupení u nás, Mutanti hledaj východisko. Novotu, jež je opět volně ke stažení, nazvali Vánoce vol.2. Deska je celkově o poznání rytmičtější a zdaleka ne tak temná jako ta první (Vánoce vol.1 jsou ke stažení na témž netlabelu). Krásná je opět práce s „noisebookem“ a hlavně její různorodost. Nedá se nesmeknout před nápaditostí textů, které se chvílemi sice pohybují na hranici duševního zdraví, ale zatím se vždy udrží na té „správné“ straně. Průřezovým nosným tématem je příroda v tom nejširším možném pojetí, od planety, přes chtíč až po kapry. Velmi zjednodušeně lze dílo rozdělit na tři části – třetina vztahová, třetina úchylná a třetina vyklusávací.

První třetina je o vztazích – ke světu, k sobě, k matce. Ze začátku to vypadá, že se deska ponese na pro mě třeba poněkud temné vlně minulých Vánoc, ale již ve druhém tracku se rozjíždí naplno hravost Mutantů. Po počáteční, již tak nespoutané části, se v refrénu splaší klavír a flétna, což je doplněno rozuzlením podaným v duchu lidové písně „když jsem byl malej, muselo se něco stát, něco se na mně muselo podepsat. Když jsem se narodil, vybouchnul Černobyl!“. Poslední skladbu první třetiny uvádí výrok „Nejzajímavější a nejdůležitější věci nejsou na první pohled vidět. Proto mám krumpáč a lopatu. A kopu.“ Směle může jít o environmentální hymnu, pohrávající si s Oidipovským komplexem a principy spravedlnosti světa, například samply ze Stravinského Svěcení jara (těch přesně sto let od premiéry je náhoda?) však dodávají další přesahy .

Druhá třetina je o úchylnosti. Po prvotním vyznání doprovázeném jednoduchým beatem následuje první a jediná čistě instrumentální skladba v této kolekci, která má snad evokovat hučení v… hlavě? Následuje track Johana s prvky toho šílenství, jaké bylo tak často slyšet na prvním albu, s následným vzýváním tradiční rodiny („On a Ona, On a Ona, On je muž a Ona je žena“).

Plynulým přechodem ze třetiny úchylné do třetiny vyklusávací (nebo také duetové) jsou pak Kapří Vánoce. První hlas monotónně opakuje mantru „Vánoce, kapří Vánoce“ a je současně doprovázen neméně monotónním druhým hlasem komentujícím proces kapří zabijačky z pohledu kapra samotného. Zde se snad hodí připomenout, že Mutanti na svém Facebooku nedávno oznámili, že opět nahrávají – můžeme se těšit na podobné hodnocení Velikonoc? Dokončením desky je Track za trest – vyklusávací skladba, která nás navrací pozvolna do reality. Grapová mše je u konce a my se probouzíme do světa, který označujeme za ten opravdický a normální.

V rámci přípravy na tuto recenzi jsem pustil různé tracky různým svým přátelům. Na vzorku asi deseti lidí se objevili takoví, jimž se to moc nelíbilo, takoví, co řekli, že Janu Kratochvílovou už neposlouchají, takový, který se tomu smál (ale ten byl ve stavu, že by se smál všemu) a jeden, co se mnou doteď nemluví. Je to o subjektivitě. A proto: Máte volnej večer? Jen tak si sedněte na gauč a udělejte si čaj a pusťte si Vánoce vol. 2.