NOD NOD
NOD NOD vznikli spojením členů skupin Five Seconds to Leave a Veena. K instrumentálnímu triu se tak přidala zpěvačka Veronika Buriánková. Výsledkem je hudba pravděpodobně o něco rafinovanější, než oba předchozí projekty, byť blíže mají pravděpodobně k Five Seconds to Leave. Hudba NOD NOD je tvrdá i dekadentně melancholická, kytary občas drnčí twangem, který by se neztratil v leckterém filmu Davida Lynche, hodně tu hrají i pauzy mezi tóny. Tvrdost je na albu dobře dávkovaná a střídá se s těžkou pomalostí a všudypřítomnou temnotou. Veronika Buriánková zpívá méně přímočaře než ve skupina Veena, inspirace pěveckým projevem Beth Gibbons je tu nepřehlédnutelná (například ve skladbě Soldier), její projev není ukřičený, spíš jaksi raněný a stažený do sebe. Tomu také sluší jemné upozadění zpěvu v mixu.
Album má výborný zvuk, který masteringem zpečetil Ondřej Ježek. Kytary jsou barevné a plastické, výborná je basa chroptící zkreslením. Bicí mají pikantní room, dozvuk jak z dřevěné chaty. Výborně znějící deska, která si zaslouží hlasité přehrávání. Pokud bych měl albu něco vytknout, snad by to byl fakt, že všechno plyne jaksi příliš hladce, i v hlasitých a tvrdých pasážích se harmonie ctí. Určitou výjimkou je snad začátek skladby The Name of Sin, který tvoří vazbící kytary. “Hnědý tón” ovšem na tomhle albu nehledejte. To je ale záležitost stylu, který je zde v rámci možností respektován.
Kromě downloadu bude 30. července k dispozici i vinylová podoba alba.
