17. dubna vyšlo na značce Edition Records netrpělivě očekávané druhé album britského kytaristy Roba Lufta. A ten nezklamal. V jeho vizi od sebe nemusíte rozlišit život a jazzový tanec.
Když vyšel před necelými třemi lety jeho debut Riser, který jsem tu recenzoval (zde), jazzová veřejnost ani kritici nevěřili, že je tomuto kytaristovi pouhých třiadvacet; natolik byla jeho první nahrávka vyzrálá. Ve stejné sestavě natočil i druhé album – Life Is The Dancer. Tedy: Joe Wright (tenorsax), Joe Webb (klávesy), Tom McCredie (bass) a Corrie Dick (bicí). Tentokrát ale přibyli dva hosté, kteří umocňují zvukové bohatství ve dvou skladbách. Jsou jimi trumpetista Byron Wallen, na jehož letošním afro-jazzovém albu Portrait: Reflections On Belonging mimochodem hraje i Rob Luft, a brazilská vokalistka Luna Cohen. Titul druhého alba se vztahuje k výroku německého filozofa a duchovního učitele Eckharta Tolleho: „Life is the Dancer and you are the Dance,“ čili jinými slovy řečeno: „Nežijeme svoje životy, ale život žije nás.“ Rob Luft, až na jednu výjimku výhradní autor hudby, transformoval tyto sentence do motta: „Minulost je ve vaší hlavě a přítomnost je ve vašich rukou.“ Každopádně jeho úmyslem bylo stvořit optimistickou hudbu, což se mu podařilo, aniž by juchal či se jakkoli jinak podbízel útoky na první signální.
Album otevírá Berlin, jediná skladba, kterou nezkomponoval Luft, ale dánský kontrabasista Anders Christensen. Velkoměstský rytmus a vyostřená kytara kontrastují s perlivým pianem, a celé to houstne a graduje vpádem elektronických kláves; jednoduše (ale nikoli jednoduchá) svěží fúze jazzu a rocku. Jinou fusion představuje titulní skladba Life Is The Dancer; zde čpí afro-brazilský odér, tu se závanem jazz-rocku, onde minimalismu s vokálem. Výtečné sólo tu vystřihne hostující trumpetista, nepřeslechnutelný je také chorus saxofonisty, zahanbit se nenechají ani bicí. Luftovo kvinteto je neobyčejně silné v melodických baladách, jež dokáže narušovat nervními poryvy a posléze zdrsnit (All Ways Moving), ozvláštnit ambientem a indickým mystériem (Tanpura), či postavit na jednom jediném motivu syceném průzračnými témbry (Other Wise). Za obvzláště vydařené lyrické kousky považuji Snow Country s pozvolnou gradací, hravými inspiracemi ve folk-rocku, severské lidové hudbě a space-rocku, kde nechybí ani šťavnaté saxofonové i kytarové sólo, a závěrečnou skladbu Expect the Unexpected, ve které se v úvodu telelí ambient a trubka, poté se zvukomalebná lyrika rozvolní, aby se pak ještě více rozlila do šíře, z níž se vyloupne houstnoucí kytarové sólo a vokál. A pak jsou tu ještě svižnůstky One Day In Romentino (což je městečko v severní Itálii) s nu-jazzovým spodkem, na němž tančí hbitá kytara a saxofon expresivně brunátní, a Sad Stars zabarvené hammondkami, cool-jazzem a newgrassem. V každém tracku prostě Luft a jeho spoluhráči překvapují něčím nečekaným, nápaditě vsazeným do hudební šperkovnice…
Rob Luft: Life Is the Dancer
Edition Records https://editionrecords.com/