Totální zmrtvění živé muziky na pódiu i ve studiu v důsledku pandemie covidu-19 přineslo mnohým vynalézavým hudebníkům paradoxně příležitost zahrát si s těmi, s nimiž by to za normálních podmínek bylo obtížně uskutečnitelné. Slovinský kytarista Samo Šalamon (na nahrávkách psán bez háčku) si tak na dálku nejdříve zaimprovizoval s kanadským klarinetistou Françoisem Houlem a poté s dánským kytaristou Hassem Poulsenem. Vznikla tak dvě výtečná digitální alba neotřelých hudebních dialogů.
Samo Šalamon je jedním z nejtalentovanějších a nejzajímavějších mladých kytaristů a skladatelů na současné progresivní jazzové scéně. Časopis Guitar Player jej zařadil do první desítky nejlepších nových kytaristů na světě. Navzdory svému mládí zkomponoval již více než 300 skladeb a nahrál jako lídr 33 alb pro celou řadu evropských labelů, včetně Fresh Sound New Talent (Španělsko), Not Two Records (Polsko) a slovutný SteepleChase Records (Dánsko). Koncertoval a nahrával s mnoha osobnostmi světového jazzu a volné improvizace; v jeho portfoliu jsou kupříkladu Paul McCandless, John Hollenbeck, Michel Godard, Tom Rainey, Tim Berne, Donny McCaslin, David Binney, Christian Lillinger, Pascal Niggenkemper či Rudi Mahall. Mimochodem v dubnu 2010 koncertoval Šalamon v pražském Jazz Docku se svým italským triem (se saxofonistou a klarinetistou Achillem Succim a bubeníkem Robertem Danim).
Prvním jeho pandemickým počinem byla duetová nahrávka s Françoisem Houlem z Vancouveru, nazvaná Unobservable Mysteries. Klarinetista (a také sopránsaxofonista) studoval u Steva Lacyho a nahrál dvacítku autorských alb a na dalších s ním spolupracovali třeba Alexander Hawkins, Joëlle Léandre, Scott Fields, Randy Bachman a Paul Dolden. „Françoisovi fandím opravdu dlouho – byl jedním z mých oblíbených improvizátorů a skladatelů od té doby, co jsem slyšel jeho dvě fantastická alba Cryptology a In the Vernacular,“ prohlásil Šalamon. „Kontaktoval jsem ho, zda bychom spolu něco udělali, a byl z toho opravdu nadšený. Nejprve jsem nahrál šest improvizací na akustickou kytaru a François na ně s klarinetem zaimprovizoval. Poté on zaznamenal pět improvizací a na ně jsem pak zahrál já. Dále jsme hledali vhodné tituly oněch jedenácti skladeb, a nakonec jsme je našli v poezii velké americké básnířky Mary Oliver. Její emotivní básně odrážejí současnou pandemickou situaci, ačkoli již dva roky není mezi námi.“
Šalamonova šesti a dvanáctistrunná akustická kytara vytváří společně s Houleho klarinetem úžasný hudební svět mystérií, jež citlivý posluchač, pokud se naladí na stejnou vlnu, navzdory názvu alba zpozoruje. Repetice různých figur, cyklické běhy a minimalismus (úvodní Secret Pools, Jug of Breath) se střídají s rozvolněnými strukturami ovlivněnými soudobou vážnou hudbou (Garden of Dust), svěží jsou inspirace swingem a cool jazzem (Roots And Seeds), africké vlivy můžeme registrovat díky flétnovým a pekusivním zvukům (Common Sense Mutters), dojde i na židovský lament a romantickou melodií (Island of Shade). Samozřejmě tu nechybí ani neidiomatická improvizace, a to hodně nervní (Hum And Sway), pozoruhodná je schopnost postupného zdramatizování dialogu (Cradles) a evokace elektroakustické kompozice (The Wanderings of Water). A pak je tu výrazná poloha ponorná, niterná, meditační (Unobservable Mysteries, závěrečná Longing Leaving Staying).
Duetové album Strings Dancers s kodaňským rodákem Hassem Poulsenem, od roku 1997 žijícím ovšem v Paříži, není tak explicitně experimentální jako to výše recenzované, ale to mu nijak neubírá na přitažlivosti. Nepřehlédnutelná persona mezi skandinávskými muzikanty etablovanými na francouzské improvizační scéně nahrála 17 autorských alb s Joëlle Léandre, Peterem Friisem Nielsenem, Paulem Dunmallem, Phillem Gibbsem, Richardem Bonnetem, Tomem Raineyem, Markem Sandersem aj. Oba aktéři využili již zkomponovaných (a odložených) vlastních kompozic, jež podrobili revizi a na jejich základech posléze improvizovali. Kolekce tuctu skladeb představuje pestrý kytarový svět plný nápadů a inspirací. Minimalismus se tu pojí s názvuky nové akustické hudby, newgrassu a folku (úvodní Ultra Serieux, dále Free Noses, závěrečná A Word We Heard), také s rockem (Austrian Lake, Two Sides of a Mountain). Nechybí výrazivo soudobé vážné hudby (Coverless, Sometimes a Bird, The Scent of Rain), elektroakustická evokace (Mind Fuel), zvukomalebná lyrika (Soft Grass), zvuková špína a zběsilost (String Dancers) a inspirace swingem a bebopem (Comering). Je toho tu na x poslechů habaděj!
Samo Salamon & François Houle: Unobservable Mysteries
Samo Salamon & Hasse Poulsen: String Dancers
vlastní náklad https://www.samosalamon.com/