PBK & Zanstones: Mantis Fog Desert; Thanos Chrysakis: ΜΑΓΜΑ / MAGMA

  

PBK & Zanstones: Mantis Fog Desert

Thanos Chrysakis: ΜΑΓΜΑ / MAGMA

Monochrome Vision (www.monochromevision.ru)

 

Není to tak dávno, co kolega Jiří Špičák na stránkách  HISVoice psal o hvězdách mezi hudebními neuměteli. Tentokrát si budeme povídat o Zanu Hoffmanovi. Tenhle hudebník vyniká jiným způsobem. Naprosto mimo mediální humbuk vydává jednu desku za druhou. Jeho vlastní label ZH27 k letošnímu roku registruje více než 1100 nosičů, na kterých se osobně podílel. Kazety, vypalovaná CDčka a v poslední době i digitální releasy… v drtivé většině sólové práce, ale najdou se i spolupráce se známějšími kolegy jako například s Franciscem Lopezem nebo Jamesem Surakem. Za 27 let činnosti slušná porce muziky, která v Zanově podání nemá žánrová omezení. Autor některá alba směřoval do popu, jiná do avantgardy, další zase do tiššího ambientu. Tohoto skrytého šikulu si už před lety oblíbil Philip B. Klinger, hlukový veterán, kterého zná veřejnost jako PBK. První album spolu natočili už v roce 1989, tentokrát ale byla spolupráce postavena na jiných vstupních ingrediencích.  Pro Mantis Fog Desert Hoffman nahrál základy na citeru a akordeon a nechal ho pak PBK upravovat podle své libosti. Pět z osmi tracků je desce připsáno na vrub oběma aktérům, zbývající tři jsou pak sólové kompozice. Společná deska je kompromisem mezi field recordings pastorálností a industriálně hlukovou klasikou. U všech společných skladeb lze poměrně jednoduše vystopovat vstupní zvukovou ideu, která je ale obalena poměrně aktivním i zároveň statickým hlukovým chuchvalcem. PBK pak jako sólista desku na okamžik ztišuje. I tak ale v ukázkách nevynechá signifikantní industriálně hlukové postupy. To závěrečná sólová skladba Zanstones jakoby rozvázala Zanovi ruce. Je nejvolnější co se týče žánrového zacílení. Od lehkého lounge k volnomyšlenkářských výpravám avantgardního charakteru.

Zatímco deska Mantis Fog Desert v je i přes experimentální pojetí stále zkousnutelná pro posluchače, jehož hlukové variace nevyděsí během několika desítek vteřin k smrti, to půlhodinové album Thana Chrysakise je přeci jen tvrdší oříšek. Letos jednačtyřicetiletý Řek, který posledních dvanáct let žije ve Velké Británii, se jako aktivní sonický manipulátor začal projevovat až v poslední desetiletce. Dokonce založil label Aural Terrains, v němž kromě vlastní muziky nabízí také šance předvést své umění i dalším podobně naladěným hudebníkům. Magma je jednolitý záznam, který stírá hranice mezi experimentální elektronikou, elektroakustickými výpravami a microsoundovým dobrodružstvím.  Ve svém hledačství je stejně jako rozžhavená magma nekompromisní a vcelku minimalisticky působící. V prezentované skladbě hraje hlavní roli digitálně procesovaná vstupní matérie. Oddosobněnost silného procesingu, ruku v ruce s celkovou délkou prezentované skladby dělá z Magmy „akusmatický“ zážitek pro znalce. Tichý, neustále se proměňující tok hudby si žádá soustředěný poslech. Jinak totiž není radno do labyrintu pana Chrysakise vstupovat. Ztratili byste se za třetí zatáčkou.

 

Pavel Zelinka