- Inzerce -

Plastici, pozor! Gail jede

Vyprávěl se takový vtip: „Který upír je nejskromnější?“ „Přeci Gusta Fučíková, ta celý život vystačí s jedinou mrtvolou.“  Na Gail, vdovu po Franku Zappovi, tenhle fór platil jen částečně. Jedna mrtvola jí sice stačila, s tou skromností už je to ale na pováženou.

Gail Zappová je známa nejedním nesmyslným soudním sporem, při němž, jak to sama podává, „chrání odkaz svého zesnulého manžela.“ Jistě bohulibé a pochopitelné, občas ale vcelku absurdní: když se pustila do sporu s německým festivalem Zappanale, prohlásil soud, že se nejedná o krádež, ale poctu, a že by mohla poněkud zmírnit.

Konec prvního odstavce je napsán v minulém čase proto, že onen body count již neplatí. V nejnovějším Wiru se dočítám, že nyní Gail Zappová zatoužila vlastnit práva na jméno Captain Beefheart. Jakýsi smysl to dává: onu přezdívku pro zpěváka Dona Van Vlieta skutečně vymyslel Frank Zappa, když s Donem pracovali na scénáři Captain Beefheart vs the Grunt People. Film nikdy nevzniknul, zato Captain Beefheart zahájil, se sporadickou Zappovou pomocí, samostatnou, dvacet let trvající hudební kariéru, v níž dovedl rock do oblastí, kam jej dosud nikdo nenásledoval.

Dojde-li k nějakému právnímu řízení, bude to nepochybně zajímavé. Zvítězí-li paní Gail, měl by se leckdo další mít na pozoru. Například Plastic People of the Universe pojmenovaní podle Zappovy písně z druhého alba Mothers of Invention Absolutely Free.

Později dojde řada i na výrobce smetanových sýrů, pasáky jménem Willie a všechny, kdo se jmenují Bobby Brown. A že jich není málo: zpěváci, sportovci i nějaký ten finančník…










A dva bonusy:








Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.