Minulý týden před třiadvaceti lety se HTML, což je zkratka pro HyperText Markup Language, stalo standardem. To de facto změnilo hypertext z experimentální hry mezi intelektuály na ploše počítače v síťový komunikační systém pro nás všechny. (Znamenalo to sbohem Tedu Nelsonovi a navždy nefunkčnímu systému Xanadu?). Se spuštěním Mozaiky (Mosaic), matky všech vyhledávačů, se najednou věci vymkly z rukou a zrodil se World Wide Web. (Synové a dcery Mozaiky vypadají pořád jako ona, s výjimkou funkce ‘Co je nového’, která tenkrát poskytovala veškeré informace o nových internetových stránkách, což byla jedna či dvě denně. Kdo ale dnes ví, co HTML je, kdo v něm dokáže psát? Přitom jej využívá většina našich emailů a online textových formátovačů.
Začnu dnes ukázkou nejjednodušší stránky v HTML, což je pouhých osm řádků:
1. document specification: between and , keeping information about the text
like the , showing the name on top of your browser window
2. the 2 main places:
between and , mainly invisible in the browser
between and , containing the visible information and links
Ale jelikož toto je již k dispozici všude na internetu, sepišme místo toho nejkratší možnou HTML historii v HTML (překopírujte ji v ascii textovém souboru, přejmenujte ji na Smallest-html-history-possible.html a otevřete ve vašem oblíbeném vyhledávači, viz výše):
Jelikož HTML a jeho rozšíření (XML, JAVASCRIPT, CSS, HTML5 atd.) již do velké míry zacházejí s texty, předpokládali bychom, že první tvůrčí aplikace bude možné nalézt v oblasti literatury. Avšak není žádným tajemstvím, že převážná část spisovatelů dnes nemá o tom, co je skutečná technologie, ani potuchy, a to ani po zkušenosti s kreativním a experimentálním hypertextovým psaním v devadesátých letech. Je tomu tak proto, že spisovatelé sotva přežívají, a tak se raději spřáhnou s komerčními nakladateli než se svobodným internetem creative commons a open source? To se ovšem netýká pouze povahy psaní, nýbrž také publikování. V džungli komerčních standardů pro e-knihy je epub výjimkou coby otevřený a svobodný formát. Dušan Barok mě nedávno upozornil, že jakékoliv množství HTML stránek lze převést do publikace ve formátu epub. K vyzkoušení si vezměte kupříkladu epub verzi Theater Pieces Johna Cage od Williama Fettermana (2010). Změňte jen koncovku .epub na .zip a dostanete složku obsahující .xml soubory. Když však otevřete XHTML složku ve složce OPS, dostanete seznam jednoduchých HTML souborů obsahujících všechen text. Hoďte to do vašeho vyhledávače a tady to máme: HTML, které můžete kopírovat a vkládat, ale co je nejdůležitější, číst v libovolném vyhledávači. Formátování epub3 vám dokonce umožní vkládat audiovizuální materiál. Až se Amazonem vlastněné formáty pro Kindle – AZW a KF8 – vypaří, budeme pravděpodobně schopni číst HTML dalších sto let a ještě víc. Právě proto, že je to jazyk otevřený a svobodný a široce používaný. Takže čtěme a pišme bez onoho softwarového mišmaše. A zapojme do toho nějaký zvuk!
https://xanadu.com/zigzag/ a https://xanadu.com/xanademos/
https://en.wikipedia.org/wiki/Hypertext_fiction
https://en.wikipedia.org/wiki/EPUB
Není ani třeba zmiňovat, že hudební svět se od devadesátých let zásadně proměnil, a to také díky používání HTML. Kromě náhražkových portfoliových osobních stránek, platforem bandcamp a soundcloud nebo padělaných facebookových identit se skrývá také za nástroji, které dnes skladatelé používají. Pro psaní hudby existují alternativy programů Finale a Sibelius – například Rosegarden, Lilipond či MuseScor, včetně enigmatického programu Nted Jørga Anderse. Jsou jednoduše nainstalovatelné, otevřené a svobodné. Je zajímavé, že většina notačních programů může používat MusicXML jako formát pro výměnu. Správně! Rozšíření HTML pro účel hudebních notací. A je toho daleko víc…
https://www.rosegardenmusic.com/
https://lilypond.org/ a https://frescobaldi.org/
https://vsr.informatik.tu-chemnitz.de/staff/jan/nted/nted.xhtml
https://vsr.informatik.tu-chemnitz.de/~jan/nted/doc/
Ovšemže můžeme rozšířit text v jakémkoli jiném existujícím médiu, s použitím programování a skriptování, v rámci HTML. Vezměme si syntézu hlasu, například Espeak používá Speech Synthesis Markup Language (SSML) a lze jej použít v rámci jiných programovacích jazyků jako Pure Data k vytváření hudby v reálném čase na různých počítačích a v různých operačních systémech. Příkladů je nepočítaně.
https://espeak.sourceforge.net/
https://en.wikipedia.org/wiki/Speech_Synthesis_Markup_Language
A konečně zpátky k úvodnímu prohlášení, HTML = 23 let. Až mu bude pětadvacet, uspořádejme divoké oslavy. Cesta je otevřená, posílejte vaše nápady a vzdejme čest nejzajímavějšímu digitálnímu formátu posledních pětadvacet let!
Překlad: Lenka Dolanová
