- Inzerce -

Pulsinger / Fennesz: In Four Parts (Tribute to John Cage)

Pulsinger / Fennesz: In Four Parts (Tribute to John Cage)

Col Legno (www.col-legno.com)

 

Zatímco sólově Christian Fennesz zremixoval Gustava Mahlera, ve spolupráci s Patrickem Pulsingerem se pustil do odkazu Johna Cage. Stejně jako u mahlerovského projektu šlo i u Cage o objednávku, tentokrát od festivalu Wien Modern v roce 2012 k tehdejšímu dvojitému cageovskému výročí. Pulsinger s Fenneszem se chopili jedné jediné skladby, Smyčcového kvartetu v čtyřech částech, který Cage napsal v roce 1950, těsně před tím, než se pustil do práce s náhodnými procesy. Kompozice inspirovaná indickou filosofií pracuje s předem danými souzvuky pro každý z nástrojů a má zvláštní atmosféru, jemnou, zklidněnou a jakoby nikam nesměřující. Čtyři části jsou odrazem čtyř ročních období a jejich výkladu jako času pro tvoření, uchovávání, ničení a ztišení. Melodický a rytmický pohyb se větu od věty zklidňuje až k téměř úplné nehybnosti.

Pulsinger se svým analogovým syntezátorem převzal party violy a violoncella, Fenneszově elektronicky modulované kytaře připadly party prvních a druhých houslí. Jde o volnou adaptaci, takže ačkoliv slyšíme hlavní obrysy melodických linií, nejsou zachovány všechny souzvuky, které Cage předepsal a namísto nich se pracuje s proměnami zvukových barev. Něco z půvabu původní hudby skrze elektronické obvody prosakuje, ale jde spíše o další „příjemné plochy“. Hlavním důvodem je jistá těžkopádnost zvuku elektroniky ve srovnání se smyčcovým kvartetem, jemuž Cage předepsal „hru bez vibráta a jen s minimálním tlakem na smyčec“. Právě jistá tenkost témbrů je v originále zdrojem průzračnosti, zatímco v elektronické verzi se hlasy příliš slévají a roztahují kolem našich uší.

Snaha propojit současné muzikanty s těmi minulými a spekulovat o příbuznosti myšlenek může být fajn, ale občas vede ke klamným spojům. Nahrávka je jistě příjemná, ale jejím hlavním přínosem asi bude, pokud přivede posluchače k originálu.

 

Pozn.: Nahrávka je k poslechu například rovnou ze stránek vydavatele.


Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.

Mihotání Lizy Lim

Extatické zakoušení v hudbě australské skladatelky.

Opery na tenise i v hotelu

Sedm novinek se chystá na New Opera Days Ostrava.