- Inzerce -

Supersilent feat. John Paul Jones

Že norští experimentátoři Supersilent podnikli na jaře letošního roku několik společných improvizačních koncertů se svými drsnějšími krajany Motorpsycho, je věc poměrně snadno pochopitelná. 4. září ale trio Arve Henriksen – Helge Sten – Ståle Storløkken připravilo pro své fanoušky podstatně větší překvapení, když se s nimi na pódiu festivalu Punkt v západonorském Kristiansandu objevil britský hardrockový matador (ale svým způsobem též věčný hledač) John Paul Jones. Koho tedy znepokojil meditativní a podstatně akustičtěší sound nejnovější řadové desky Supersilent označené číslem 10, může klidně hodit za hlavu veškeré své obavy, zda se jeho nekompromisní miláčkové neusazují v klidnějších vodách. Koncert této raritní sestavy s baskytaristou a klávesistou Led Zeppelin prý byl pečlivě zaznamenán. Třeba se nahrávka spojující dva velké hudební kulty dočká i vydání.


Zkouška sirén – Kam pro písně?

Staré a nové cesty ke zlidovění.

Zvuk a čas bez významových nánosů

Přitáhnout umělce formátu Klause Langa doprostřed Žižkova se nedaří zas tak často. Miroslavu Beinhauerovi a Atriu Žižkov se to povedlo a využili tuto příležitost naplno.

Most mezi dvěma světy

Žádná vanilka a žádná komfortní zóna v hudbě Hümy Utku.

Hermovo ucho – Art of Duo

Konfrontace jako modus operandi, naslouchání kozíma očima a další zprávy z Tokia.

Ensemble Terrible deset let na scéně

O studentském tělese, které je zároveň intermediální platformou.

Michal Kořán: Endemitní modrá ještěrka

Od xeroxu a propisotu k bandcampové knihovně. Rozhovor se stočí i k přednostem sluchátek a důležitosti vypalování alespoň malého počtu CD-R.

Zkouška sirén – hudba z rukavičky

Technologické ambivalence Laetitie Sonami

Slzy jsou v pořádku…

S Ondřejem Skovajsou o romských písních a projektu Giľora.

Operní pocta „odlišné“ prominentce

V díle o tíživém osudu Rosemary Kennedyové otevírají tvůrkyně důležitá témata, které akcentují zvukově atraktivní hudební složkou.

Ostravské objevování hudby dneška i nových prostorů

Třinácté bienále, dvacet let Bandy, nejdelší koncert „pouhých“ 480 minut, urbex i minimaraton.