- Inzerce -

Szaturma: Phi

V loňské recenzi dvou CD Pavla Zlámala jsem psal cosi o tom, že současný český jazz je v dobré kondici. Nerad bych se opakoval, ale aktuální nahrávka tria Szaturma (Štefan Szabó – kytara, Michaela Turcerová – saxofony, Petr Maceček – bicí nástroje), nazvaná Phi, toto mé banální konstatování potvrzuje.

Česko-slovenské trio, které vzniklo v létě roku 2017, se skládá ze studentů jazzových kateder pražské HAMU a brněnské JAMU, kterýžto fakt dokazuje mimo jiné to, že jazzu zařazení mezi univerzitní studijní obory svědčí a (případná) akademičnost jej nikterak nepoznamenává. Trio z pochopitelných důvodů interpretuje i jazzové standardy, ale těžiště jeho repertoáru tvoří vlastní tvorba a CD je toho dokladem.

Základním dojmem z hudby Szaturmy je pocit otevřenosti, stylové neukotvenosti a radosti z tvoření a souhry. Jazz tria je jaksi demokratický, předkládá posluchači vícero výrazových i stylových poloh a žádnou neprivileguje. Dočkáme se jak prvků folklóru nebo folku, tak epických balad, názvuků na newyorskou downtown scénu či stylově heterogenních kusů odkazujících možná až k Lounge Lizards (Mníchovica). Vše je podáno s nakažlivou mladistvou energií i s nadhledem a suverenitou, kterou by Szaturmě mohly leckteré starší kapely závidět. Pokud něco nahrávku sjednocuje, tak jsou to určité ruptury, zlomy v kompoziční faktuře, které jsou vedeny sympatickou snahou po zajímavé a kontrastní výstavbě.

Důležitým vkladem nahrávky je producentský dohled Luboše Soukupa, vynikajícího saxofonisty a skladatele, jenž navíc ve čtyřech skladbách hostuje. Jeho mezinárodní zkušenosti jsou více než prospěšné. Zvuk alba je tradičně vynikající (SONO Records), přesto se však nemohu zbavit dojmu, že by trio mohlo být smícháno jaksi více „dohromady“ a že by mu více slušel zvuk malého prostoru či klubu.

Stylová a kompoziční pestrost nahrávky je zároveň i její největší (a prakticky jedinou) slabinou. Asi těžko požadovat po mladé kapele a mladých tvůrcích vyzrálý a dramaturgicky sevřený počin, na to mají ještě času dost. Phi je prostě a jednoduše mnohostranný dokument o možnostech skvělé kapely, o jejích výrazových polohách. Jestli některou z nich budou do budoucna upřednostňovat, záleží jen na nich, posluchači a ještě více recenzentovi do toho koneckonců nic není.

Szaturma: Phi
Hevhetia (https://www.hevhetia.sk)


Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.

Mihotání Lizy Lim

Extatické zakoušení v hudbě australské skladatelky.

Opery na tenise i v hotelu

Sedm novinek se chystá na New Opera Days Ostrava.

Hommage à Kurtág

Maďarský mistr malých forem oslavil sté narozeniny.

Gary Husband bilancuje

Multiinstrumentalista a skladatel Gary Husband vydává archivní dvojalbum Postcards from the Past, obsahující dříve nevydané nahrávky z let 1978 až 2021.

Eliane Radigue: život v (analógovom) kruhu

V pondělí 23. února, měsíc po svých čtyřiadevadesátých narozeninách, zemřela Éliane Radigue, francouzská skladatelka, jejíž meditativní dílo vznikalo s pomocí zpětných vazeb, syntetizéru Arp a v tomto tisíciletí i tradičních hudebních nástrojů, zejména smyčců. Z archivů HIS Voice se noří starší profilový text.