Szaturma: Phi

  

V loňské recenzi dvou CD Pavla Zlámala jsem psal cosi o tom, že současný český jazz je v dobré kondici. Nerad bych se opakoval, ale aktuální nahrávka tria Szaturma (Štefan Szabó – kytara, Michaela Turcerová – saxofony, Petr Maceček – bicí nástroje), nazvaná Phi, toto mé banální konstatování potvrzuje.

Česko-slovenské trio, které vzniklo v létě roku 2017, se skládá ze studentů jazzových kateder pražské HAMU a brněnské JAMU, kterýžto fakt dokazuje mimo jiné to, že jazzu zařazení mezi univerzitní studijní obory svědčí a (případná) akademičnost jej nikterak nepoznamenává. Trio z pochopitelných důvodů interpretuje i jazzové standardy, ale těžiště jeho repertoáru tvoří vlastní tvorba a CD je toho dokladem.

Základním dojmem z hudby Szaturmy je pocit otevřenosti, stylové neukotvenosti a radosti z tvoření a souhry. Jazz tria je jaksi demokratický, předkládá posluchači vícero výrazových i stylových poloh a žádnou neprivileguje. Dočkáme se jak prvků folklóru nebo folku, tak epických balad, názvuků na newyorskou downtown scénu či stylově heterogenních kusů odkazujících možná až k Lounge Lizards (Mníchovica). Vše je podáno s nakažlivou mladistvou energií i s nadhledem a suverenitou, kterou by Szaturmě mohly leckteré starší kapely závidět. Pokud něco nahrávku sjednocuje, tak jsou to určité ruptury, zlomy v kompoziční faktuře, které jsou vedeny sympatickou snahou po zajímavé a kontrastní výstavbě.

Důležitým vkladem nahrávky je producentský dohled Luboše Soukupa, vynikajícího saxofonisty a skladatele, jenž navíc ve čtyřech skladbách hostuje. Jeho mezinárodní zkušenosti jsou více než prospěšné. Zvuk alba je tradičně vynikající (SONO Records), přesto se však nemohu zbavit dojmu, že by trio mohlo být smícháno jaksi více „dohromady“ a že by mu více slušel zvuk malého prostoru či klubu.

Stylová a kompoziční pestrost nahrávky je zároveň i její největší (a prakticky jedinou) slabinou. Asi těžko požadovat po mladé kapele a mladých tvůrcích vyzrálý a dramaturgicky sevřený počin, na to mají ještě času dost. Phi je prostě a jednoduše mnohostranný dokument o možnostech skvělé kapely, o jejích výrazových polohách. Jestli některou z nich budou do budoucna upřednostňovat, záleží jen na nich, posluchači a ještě více recenzentovi do toho koneckonců nic není.

Szaturma: Phi
Hevhetia (http://www.hevhetia.sk)