Zvukový experimentátor Thanos Chrysakis se na svém novém sólovém albu inspiroval světem hmyzu.
Původem řecký skladatel, soundartista, improvizátor na klávesové nástroje a elektroniku a též provozovatel labelu Aural Terrains, Thanos Chrysakis, nechává s oblibou ze svých desek promlouvat pouze hudbu samotnou. Kromě často abstraktních názvů se většinou nedozvíme žádné další podrobnosti ani třeba o použitém instrumentáři, natož pak o tvůrčích metodách či záměrech. Ani v případě aktuální nahrávky tomu není o moc jinak, avšak tentokrát nás alespoň její název a výtvarný doprovod navedou k jejímu programnímu plánu. Řecké slovo ΕΛΥΤΡΑ (elytra) označuje jednodše krovky brouků a v anotaci nás autor navádí ke vzpomínkám na zvuky například cvrčků, jež vznikají právě třením jejich přeměněných předních křídel.
Jindy zvukově poněkud subtilnější autor se rozhodl své nové inspirace vyjádřit mnohovrstevnatou sazbou o rozměrech téměř až orchestrálních, přestože všechny party jsou zde buď čistě elektronické, nebo vzešly z manipulace s terénními nahrávkami především přírodního původu. Detailnější postupy lze pak často již jen odhadovat. Hned první kompozice Alabaster Tide nás okamžitě vrhne do divokého zvukového reje. Syntezátorové plochy se tu prodírají ruchovými vrstvami, u některých z nich se snad lze domnívat, že opravdu vzešly z úprav nahrávek cvrkajícího hmyzu, některé při tom ale mohly projít processingovými úpravami až k nepoznání. Mnoho pohybu se tu děje ve všech patrech zvukového spektra, od basů po výšky mění táhle syntezátory ladění, šumové či perkusivní složky chvílemi houstnou v hlukovější pasáže, či se třeba snad pomocí filtrů různě redukují. S postupující skladbou pak nátlak slábne i s řídnoucím počtem hlasů. Podobný průběh nabízí i následující o něco subtilnější skladba Coral Aether. Následující Tortoise Pilgrimage přispěje k sónické pestrosti řadou zvonivých a cinkavých zvuků mnoha různých výšek. K poklidnějšímu ambientu dospějeme až se čtvrtým a zároveň nejdelším kusem na albu, více než devítiminutovým Tranquil Edge. Ovšem i klid jeho krystalicky čistého syntezátorového vlnění sabotují na pozadí rozličné elektronické chyby či perkusivní ruchy vyvolávající dojem eroze a v jedné pasáži se i zmocní pozice nejsilnějšího hlasu.
I zbylé tři tracky vnesou do prostoru definovaného interakcí mezi abstraktními syntezátorovými harmoniemi a cvrlikajícími terénními nahrávkami nové vhledy či barvy. Nejpřekvapivější je v tomto poslední skladba A Shadow’s Dreams, a to nejen v rámci tohoto Chrysakisova počinu. Málokdy totiž máme možnost uslyšet od něho part akustického klavíru, byť tady též mírně efektovaného. Do elektronického dění vstoupí napřed hra přímo na basové struny a alikvótně pestré preparace, jejichž leitmotiv je zajisté inspirovaný také třením hmyzích krovek, pomáhají v perfektní výstavbě tohoto šestiminutového kusu. Citlivá gradace se vyvíjí postupně přes několik barevně různě kombinovaných pasáží (ozve se i něco jako marimba), až k úsporné lyrické klavírní kadenci z jen pomalu a snad s jazzovou lehkostí pokládaných akordů. Poslední dvoutónová disonance stihne důkladně prozkoumat své interferenční dění a učiní tak ze závěru perfektní protiklad k úvodu desky. Bravo!
Thanos Chrysakis: ΕΛΥΤΡΑ
Auf Abwegen / Thanos Chrysakis (https://www.aufabwegen.de)
