- Inzerce -

Tomáš Procházka: Eigenharp

Některé nástroje jsou sice neobvyklé, nicméně jejich existence nás na prahu 21. století nevyvede z míry. Jsou ale také hudební nástroje, které vypadají, jakoby je někdo dovezl z jiné planety anebo alespoň převezl do naší doby strojem času. Takovým nástrojem je například Eigenharp. Bohužel se ale nejedná o plnokrevný hudební nástroj, Eigenharp je vlastně pouze vysoce sofistikovaný kontroler k ovládání hudebního softwaru a bez počítače z něj nevyloudíte ani notu. I tak ale stojí za popis.

Eigenharp vyrábí anglická firma Eigenlabs, pro kterou po osmiletém vývoji zkonstruoval John Lambert. Vyhlíží jako elektronický fagot křížený s Chapmanovým stickem, tedy alespoň největší a nejdražší model Eigenharp Alpha. Další je o něco menší Eigenharp Tau a téměř kapesní Eigenharp Pico.

Nástroj je vybaven sadou tlakově citlivých kláves, z nichž každá funguje jako miniaturní joystick a umožňuje tak ovládat ladění a modulaci zvlášť na každé zahrané notě současně. Klávesy jsou po stranách doplněny ribbon kontroléry a navíc okrasou celého nástroje – speciálním dechovým kontrolérem, který právě propůjčuje Eigenharpu vzhled fagotu. Větší modely jsou také vybaveny dvanácti minipady pro perkusivní hru a dále, kromě výstupu pro sluchátka obsahují i mikrofonní vstup vybavený předzesilovačem.

V následujícím videu představuje sám John Lambert nástroj a představuje v detailech jeho konstrukci:




Téma Battlestar Galactica a Eigenharp:




Eigenharped James Bond theme:



A zde ještě trio eigenharpistů:





O deskách (ne)zakázaných

Kniha Česká rocková alba. Zákazům navzdory 1969–1989 přes veškerou čtivost nezodpovídá základní otázky podzemního pohybu nahrávek a samotné definice „zakázaného“.

Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.