- Inzerce -

Tomáš Procházka: Sklo

Přiznám se, že z nástrojů, jejichž zvuk vzniká bezprostředním třením těla nástroje-ideofonu, mám nejméně rád právě nástroje vyrobené ze skla. Ačkoliv pocházím z rodiny sklářů, vzbuzuje ve mně tón těchto nástrojů celou škálu nelibých pocitů, asi jako může být někdo trýzněn zvukem skřípání křídy o desku tabule. Nepříjemné pocity zvuku zavrtávajícího se hluboko do mozku předčí snad jen zvuk vydávající třené, řezané či jinak trápené polystyrénové desky.

Přesto jsou skleněné nástroje velmi zajímavé a krom své patrně nejpopulárnější variace, soupravy skleniček, na které se dají hrát na Karlově mostě vážnohudební šlágry, i zřídka vídané.

Jejich zvuk je tvořen ve všech případech třením, typicky navlhčenými prsty. Zvuk bývá většinou dostatečně silný, rezonátorem je tedy buď samotné těleso nástroje, rezonátor přídavný, nebo se ve speciálních případech chvění skleněných částí převádí na části kovové, které pak vytvoří vlastní barvu zvuku nástroje.

Možná nejtypičtějším ze skleněných nástrojů je skleněná harmonika. Zkonstruoval ji v roce 1761 Benjamin Franklin, který kromě toho stihl vymyslet, co se dalo, včetně bleskosvodu, vyniknout jako státník i jako reformátor šachové hry. V následujícím videu hraje Franklinovu skladbu Kvartet hráč na skleněnou harmoniku a specialista na podivuhodné nástroje, Francouz Thomas Bloch.

Thomase Blocha, který je dále specialistou třeba na Martenotovy vlny, si oblíbili například Damon Albarn či Radiohead. Ovšem pro skleněnou harmoniku psali i velikáni klasické hudby, např. W. A. Mozart

Kouzlit luznými tóny se dá ovšem i bez vynálezu páně Franklina, pokud sežene dostatečný počet vhodných skleniček. Zde Glass Duo a skladba Tanec švestkové víly z baletu Louskáček P. I. Čajkovského.

Ve Francii se zvuku skleněných nástrojů zřejmě daří, jak dokazuje video dalšího ze specialistů na podivné nástroje Loup Barrowa

Oba dva zmínění pánové mají v instrumentáři také nástroj původem francouzský – Cristal Bachet. Tento nástroj vyvinuli v roce 1952 bratři Bernard a Francois Bachetové, zaměřující se ve své práci na výzkum a vývoj „hudebních skulptur”.

Nástroj je plně akustický, vibrace sady skleněných tyčinek se přenáší na soustavu kovových tyčí, doplněných rezonátory, propůjčujícími nástroji skutečně charakter výtvarného objektu. Zvuk je díky použití kovových částí o poznání plnější, méně pronikavější než u „celoskleněných” nástrojů.

Cliff Martinez a Cristal Bachet, cca 1:40

V našich zemí se můžeme setkat nejspíše se zmíněnou soupravou skleniček dolaďovaných vodou, ale také s několika kusy skleněné harmoniky. Cristal Bachet pak měl s největší pravděpodobností premiéru při křtu CD Sklo vyteklo z prasklé vany 5. října 2012 na Mezinárodním sympoziu skla v Novém Boru.


Nové nahrávky Jany Vöröšové

Hudební informační středisko pokračuje v sérii skladatelských profilů.

Biblický příběh spásy pro klavír

24 preludií a fug Pavla Zemka Nováka. Unisono, které překračuje oblast kompozice.

Hermovo ucho – Rozjímání nad Časem v čase

Zvuky a hudby očima a ušima vizuálních umělců/umělkyň.

strhávat z věcí nánosy iluzí

sto let od narození mortona feldmana.

„Snad uslyším něco, co jsem ještě neslyšel.“ Co vyhlížíme v roce 2026

Zeptali jsme se našich současných i bývalých autorů a autorek, na co se letos nejvíc těší.

Zkouška sirén – dudy hučí…

Erwan Keravec a experimentální potenciál tradičního nástroje.

Soudobá hudba na Pražském jaru: Prague Offspring, návraty i prostorové experimenty

Hledání boha skrze hlas, pět nových českých skladeb a rezidenční umělkyně Barbara Hannigan.

Gareth Davis: Mezi hudbami jsem nikdy neviděl moc rozdílů

S uznávaným klarinetistou i o tom, jak nezabít publikum ještě před tím, než ho najdeme.

Zkouška sirén: štambrláky, bukače a biče

Noise jako součást kulturního dědictví