Pozvánka na koncert Brno Contemporary Orchestra 24. ledna.
Rakouský, celoživotně s Brnem spjatý vynálezce Viktor Kaplan je známý především díky turbíně. Se systémem nastavitelných lopatek sice přišel ještě před vznikem samostatného Československa, to ale nebránilo tomu, aby se z turbíny stala jedna z vizuálních atrakcí reprezentujících ČSSR na Expu v Bruselu roku 1958, tedy na stejné akci, kde Philipsův pavilón naplnil Edgar Varése svou slavnou kompozicí Poème électronique. A ke sblížení turbíny se soudobou hudbou dojde i 24. ledna v Brně díky koncertu Brno Contemporary Orchestra. Kaplanova turbína měla tedy být původně rovněž nedaleko, ovšem kvůli problémům se střechou Technického muzea bylo třeba najít náhradní prostor. A volba padla na místo ještě originálnější a s turbínami rovněž spojené. Akce proběhne v pádové zkušebně Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT.
Fascinace stroji, jejich přesností a krásou ukrytou v mechanickém pohybu ovlivnila i program koncertu, který sestavil dramaturg Viktor Pantůček s dirigentem a uměleckým šéfem BCO Pavlem Šnajdrem. Do doby, kdy se Viktor Kaplan v Brně potkával se spisovatelem Robertem Musilem a narazit mohl i na Leoše Janáčka, nás vrátí Pět polydynamických skladeb op. 3 Miroslava Ponce. Do současnosti se pak vrátíme s Lubošem Mrkvičkou a jeho For large ensemble, part C (2017). Iannis Xenakis ve skladbě Milníky, v originále Jalons (1987) pracuje s takzvanými celulárními automaty, což jsou matematické modely sloužící k napodobování složitých fyzikálních jevů pomocí jednoduchých pravidel.
K jinému druhu mechanismů se pro inspiraci obrátil Petr Hromádka, jenž napsal své Variace na hrací strojky přímo na objednávku BCO. Rovněž na objednávku vznikla kompozice Dreams of machines kanadského skladatele Trevora Grahla.
Součástí programu se ovšem skrze turbíny může stát každý z návštěvníků, protože na rotor parní turbíny bude možné si před koncertem i po něm zahrát.
