Valerio Tricoli: Miseri Lares
PAN (https://p-a-n.org)
Dvojalbový opus italského zvukového umělce Valeria Tricoliho je monumentální zvukové dílo poskládané z útržků drobných zvuků, dronů, digitálních šumů i analogových kliků. Je to moderní musique concréte v tom nejlepším smyslu slova.
Tricoli pracuje se zvukovou mikro i makroskopií, drobné útržky field recordings drží pohromadě podivuhodné sonické lepidlo, celá deska zní jakýmsi ušlechtile starým zvukem, jako dobře zakouřená dýmka. Klíčovou roli v tom jistě hraje jeden z Tricoliho hlavních nástrojů – páskový magnetofon Revox. Miseri Lares není analogovou ušlechtilostí jen navoněná, zvuk z magnetického pásu je přímo jejím základem. Cvakání Revoxu je na mnoha místech přiznané a zpomalování pásu při jeho vypnutí je jedním z charakteristických zvuků alba. Některé její pasáže napěchované konkrétními zvuky ve zvláštních souvislostech zní jako zvuková stopa k nějakému divnému filmu – Tricoliho hudba mi místa připomněla film Berberian Sound Studio, který je poctou všem umělcům Foley art. Britský ruchový umělec tu vyrábí soundtrack k italskému giallo hororu, ze kterého po celou dobu filmu nezahlédneme ani jediné okénko. Také Tricoli vrší své zvuky a ruchy jeden na druhý, co chvíli je nechá sežvýkat svým Revoxem, nebo je prožene digitálními špinidly. Digitální barvy jsou v celém mixu velice jemné a projevují se nejvíce v jakémsi cvrlikání a drobném šustění procházejícím napříč celým albem. Obecně je potřeba zmínit, že na této nahrávce se oba světy spojilly v jeden nerozborný celek s luxusním zvukem. Jediná výtka by snad mohla týkat poněkud chybějící spodní části spektra, basy se na albu Miseri Lares neplýtvá. Při práci s field recordings je to ale celkem pochopitelné.
Kromě bohatého pletiva ruchů pracuje Tricoli rovněž s hlasem. Do svých kompozic vplétá vrstvy mluveného slova v několika jazycích, většinou své rodné italštině a angličtině. Texty pak jsou úryvky z Danta, ale také H.P. Lovecrafta a samotného Tricoliho. Mluvené slovo je stěží dešifrovatelné, vytváří další vrstvu umně splétaných zvuků a stává se jakýmsi somnambulním monologem vedeným uprostřed temného zvukového vesmíru. Slyšíme tu prozpěvování v neidentifikovatelných prostorách, zpola překryté vrstvou drobných ruchů i lovecraftovské blekotání z ponurých sonických sklepení.
Miseri Lares je album-labyrint. Z kterékoliv strany do něj vstoupíte, vždy vás povede jinou cestou a ukáže vám jiná zákoutí, při předešlém poslechu neviděná. Podmanivá deska!
Ukázka například zde: https://soundcloud.com/pan_recs/valerio-tricoli-le-qoheleth
