- Inzerce -

Vasil Hadžimanov Band featuring David Binney: Alive

Klávesista Vasil Hadžimanov je synem známého makedonského popového a lidového zpěváka Zafira Hadžimanova a chorvatské pěvecké celebrity Senky Veletanlić. Spolupracoval také s rockovými hvězdami z bývalé Jugoslávie jako je Dado Topić nebo Vlatko Stefanovski a v neposlední řadě vystudoval prestižní bostonskou Berklee College of Music. První podobu své kapely postavil v roce 1995 a v letech 2001 až 2013 s ní vydal pět víceméně studiových alb, na nichž najdeme občas i cover-verze skladeb hudebních velikánů jako byli či jsou Joe Zawinul, Miles Davis nebo John Scofield, což poměrně jasně determinuje Hadžimanovu oblíbenou sféru. Teď přichází s koncertní nahrávkou ze srbského turné v roce 2014, jehož se účastnil i americký saxofonista David Binney.  Ten má za sebou například účinkování s formací Medeski, Martin + Wood, v Uri Caine´s Mahler Project, ale i s Arethou Franklin nebo Maceo Parkerem a na jeho sólových albech hostuje například Craig Taborn.

Ačkoliv osm tracků na Alive pochází z celkem pěti různých lokalit, působí dojmem zajímavě dramaturgicky postaveného koncertu. Úvodní leaderova kompozice Nocturnal Joy je pohodovým jazzrockovým rozjezdem s výraznými klávesami a bravurním saxofonovým sólem, jež je patřičně oceněno potleskem. Název následující kolektivní skladby Zulu pak napovídá, že se tu setkáme s africkými motivy, což podtrhává bohatá bubenická sekce, v níž klasické bicí obsluhuje Pedja Milutinović a výrazné perkuse pak obstarávají jinak kytarista Branko Trijić a především Bojan Ivković, který vše doplňuje “domorodými“ vokály. Tvorba VHB vůbec přejímá různé etnické prvky, pochopitelně včetně balkánského folklóru, který se však zrovna na Alive oproti dřívějším deskám projevuje spíše podprahově.  Následuje improvizovaná pasáž Dolazim, kde mají jednotliví členové možnost uplatnit svou imaginaci. Ta přechází v Trijićovu skladbu Odlazim, která má charakter zemité bluesové meditace a dominuje tu zejména kytara. Tovirafro z pera baskytaristy Miroslava Tovirace začíná opět jako afro, ale postupně se rozvíjí v syntézu na druhou, kde se mísí progrock s téměř muezzinským zpěvem a mnoha dalšími komponenty. Třešničkou je sevdalinka neboli tklivá balkánská píseň Razbolje se šimšir list od někdejšího bosenského lidového zpěváka Zekerijaha Djeziće, kterou však Hadžimanov přetavil do jazzůvky čistě pro piano a saxofon. Závěrečné kompozice Uaiya a Otkriće snova se pak jakoby vracejí k začátku a představují „klasickou“ moderní fúzi jazzu a rocku se stopovými etnoprvky. Celkově opravdu živé a svěží album, které sice pracuje s určitými vžitými formami, ale dokáže je příjemně ozvláštňovat a inovovat.

Vasil Hadžimanov Band featuring David Binney: Alive

Moonjune Records (https://www.moonjune.com)

 


Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.