Nejtypičtější nástroj country dupáren v jiné hudbě. A varování od kapitána Spocka.
„Hráč na banjo tráví polovinu času laděním a tu druhou hraním falešně.“ Vtipů o tomto strunném nástroji lze najít skoro stejné množství jako těch o viole, navíc jsou často totožné. Je pravda, že jeho charakteristický zvuk je průrazný a snadno identifikovatelný. Navíc má na sobě – asi víc než jiné nástroje – zátěž asociací, která vám naskočí, jakmile ho uslyšíte. Širáky, kostkované košile, stodola, kobyla… Pojďme to trochu napravit a poslechněme si trochu banja v méně obvyklých kontextech.
Průkopníkem pašování banja do jiných žánrů je Béla Fleck. Ten zabrušuje do jazzu, ale také do klasiky, o čemž svědčí tento kousek z roku 1988.
https://www.youtube.com/watch?v=EHElBftCkSQ&ab_channel=foxfireman188
A jedno poměrně čerstvé dílo. Koncert pro banjo a orchestr nazvané podle jezera na Floridě měl premiéru před rokem, skladatel Jonathan Godfrey se zároveň ujal role sólisty.
Paul Elwood je dalším z autorů tahajících banjo do jiné společnosti, tentokrát do té elektronické.
Banjista Woody Sullender a elektroakustické dronování.
George Crumb banjo zapojil do ansámblu při zhudebnění textů Federica Garcíi Lorcy.
V oblasti volné improvizace dělá nástroji dobré jméno Paul Metzger.
V tomto záznamu sice banjo brnkne jen pár not, ale zato se tu objevuje v milé kombinaci se saxofonem a ondiolinou, jednou z předchůdkyň syntezátoru.
A ještě jedna hezká kombinace: banjo, elektronika a žonglování.
Banjo je oblíbeným nástrojem divokého pěvce Eugena Chadbourna.
Banjo nesmí chybět ani v hip hopu.
Billy, nehraj na to bendžo, zpíval Leonard Nimoy, neboli Spock ze série Star Trek.
A na závěrečné zklidnění Bach na opravdu velké banjo.