Zatímco devátý film Quentina Tarantina se pomalu blíží do českých kin, jeho soundtrack je už pár dní k mání.
Tarantinovské soundtracky jsou – s morriconeovskou výjimkou v podobě Osmi hrozných – obvykle perfektně sestavenými kompilacemi, jež se dokáží leckteré pozapomenuté pecce postarat o nečekanou pozdní slávu. Písně použité v Once Upon a Time in Hollywood vyšly na limitovaném a v současné době již patřičně mastném dvojvinylu v dnech premiér snímku, k mání jsou ale už i dostupnější vydání. Režisér ty, kdo jeho snímek již viděli, zapřísahá, aby nespoilerovali, kus tracklistu ale není důvod neodhalit, ještě než budou původní videa zcela vytlačena filmovými klipy.
Nemohu se dočkat, jak ten dobový takyvkus pookřeje. A že je film mimo jiné o Charlesi Mansonovi? Tím si soundtrack není třeba kazit, překračování hranic popisnosti hudebních reálií má Tarantino v krvi. A zrovna tak si tenhle bývalý „nerd z videopůjčovny“ jako již nejednou bere ze soundtracků jiných snímků. Třeba z Jahodové proklamace, Absolventa a Života a doby soudce Roye Beana.
Podivná kombinace písní a dobových rozhlasových znělek a diskžokejských vyprávěnek, shoduje se kritika, opět to prý ale funguje.
