- Inzerce -

Videa na víkend – les smyčců

Smyčcový orchestr jako uklidňující i bouřící zvukový materiál pro čas očekávání Slunovratu.

V této roční době obvykle bojuji s tím, čím čelit všudypřítomnému hudebnímu smogu, jež má údajně „navodit atmosféru“. Ano, atmosféra může být fajn, dokonce nemám v principu nic proti atmosféře lehce zasněné a nostalgické. Ovšem pokud k jejímu tvoření slouží všudypřítomné rolničky a unylé melodie o krásách zimy, žádá si mé ucho nějakou alternativu. Po krátkém zamyšlení jsem došel k názoru, že ideálním zvukem, chci-li dosáhnout příjemné atmosféry, je smyčcový orchestr. Taková zvuková kombinace může působit vyloženě konejšivě, ale zároveň se proměnit v něco zajímavějšího. Tato videa tak budou věnována zcela subjektivní zálibě ve smyčcové instrumentaci, jen občas okořeněné jiným témbrem.

A začněme na patřičně produchovnělou notu vousatého pobaltského minimalismu. V Cantus in memoriam Benjamin Britten nechá Arvo Pärt hrát smyčce jen stupnici a moll a příslušný akord a stačí to.

A tentýž skladatel nás upomíná, abychom pospíchali pomalu, čiliž Festina lente

A (post) minimalismus tentokrát zaoceánský. Julia Wolfe se ke skladbě Cruel Sister inspirovala stejnojmennou anglickou baladou o sesterské žárlivosti, jaksepatří krutou.

Trochu zpět do minulosti (do roku 1944) a k moři u břehů Walesu se posuňme v Sea Sketches od Grace Williams.

O Vánocích se také tradičně věští (viz K. J. Erben). A o věštbách zpívá pila doprovázená čtvrttónově rozladěnými a přesto romantickými smyčci ve skladbě Michaela A. Levinea Divination by Mirrors

Dánský skladatel Hans Abrahamsen spojil kolektivní smyčce se sólovými houslemi a klavírem

A něco razantnějšího, jak si na smyčcích vyzkoušel Doron Sadja…

…a Helmut Lachenmann

Jménem Zipangu se v dobách Marca Pola údajně označovalo Japonsko. Claude Vivier toto jméno dal svému dílu pro třináct smyčců.

A když jsme měli dvě sestry, dáme si i tři, tentokrát bez krutého příběhu v pozadí. Tři sestry podle autorky, Anny Clyne, odkazují ke třem hvězdám v opasku souhvězdí Orion. Smyčce tentokrát dělají doprovod sólové mandolíně, která je vybičována k virtuózním výkonům.


Planeta Eraserhead

Performativita hluku v lynchovském projektu Xiu Xiu.

Zkouška sirén – Kam pro písně?

Staré a nové cesty ke zlidovění.

Zvuk a čas bez významových nánosů

Přitáhnout umělce formátu Klause Langa doprostřed Žižkova se nedaří zas tak často. Miroslavu Beinhauerovi a Atriu Žižkov se to povedlo a využili tuto příležitost naplno.

Most mezi dvěma světy

Žádná vanilka a žádná komfortní zóna v hudbě Hümy Utku.

Hermovo ucho – Art of Duo

Konfrontace jako modus operandi, naslouchání kozíma očima a další zprávy z Tokia.

Ensemble Terrible deset let na scéně

O studentském tělese, které je zároveň intermediální platformou.

Michal Kořán: Endemitní modrá ještěrka

Od xeroxu a propisotu k bandcampové knihovně. Rozhovor se stočí i k přednostem sluchátek a důležitosti vypalování alespoň malého počtu CD-R.

Zkouška sirén – hudba z rukavičky

Technologické ambivalence Laetitie Sonami

Slzy jsou v pořádku…

S Ondřejem Skovajsou o romských písních a projektu Giľora.

Operní pocta „odlišné“ prominentce

V díle o tíživém osudu Rosemary Kennedyové otevírají tvůrkyně důležitá témata, které akcentují zvukově atraktivní hudební složkou.