- Inzerce -

Zamíchat rudým dětstvím

Italskofrancouzská avantgardně rocková skupina L’Enfance Rouge se rozhodla rozmetat posvátnou auru umělce, demystifikovat jeho image a podívat se na zoubek bariérám. Jak? Inu tak, že nechá své příští dlouhohrající album smíchat posluchači.

Je v tom, domnívám se, slušná dávka bigbíťáckého šovinismu. Rimixování se nejpozději s nástupem elektronické taneční hudby stalo něčím tak běžným, že mluvit o něm v roce 2013 jako o „rozmetávání posvátné aury umělce“ je přinejmenším zastydlé, ne-li rovnou k smíchu. A nemusíme mluvit jen o techno(atd.)scéně, vzpomeňme na remixy oceňovaného dvojalba B4 Didaktik Nation Legendary Rock či projektu Consume Ground-Zero, o němž se zmiňuje zde, a který fungoval podobně: kdokoliv mohl přispět, nejzajímavější výsledky byly vydány. A dalších příkladů by se našlo: Z bombastičnosti, s kterou Rudé dětství svůj projekt anoncuje, jako sláma z bot smutně čouhá rocková sebestřednost a neochota přijímat skutečnost, že bigbít již není posledním výstřelkem hudebního vývoje. Ale dosti sýčkování, samotná práce na těchto nahrávkách by mohla být zajímavá. 

Kapela věší jednotlivé skladby měsíc co měsíc v jednotlivých stopách (od zpěvu po hi-hatku) na své stránky, odkud si je můžete stáhnout, nakládat s nimi dle libosti a do listopadu poslat výsledek kapele. Remixéři, jejichž dílo si kapela zvolí a vydá, budou odměněni. Viva la revolucion v mezích zákona!



O deskách (ne)zakázaných

Kniha Česká rocková alba. Zákazům navzdory 1969–1989 přes veškerou čtivost nezodpovídá základní otázky podzemního pohybu nahrávek a samotné definice „zakázaného“.

Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.