Italskofrancouzská avantgardně rocková skupina L’Enfance Rouge se rozhodla rozmetat posvátnou auru umělce, demystifikovat jeho image a podívat se na zoubek bariérám. Jak? Inu tak, že nechá své příští dlouhohrající album smíchat posluchači.
Je v tom, domnívám se, slušná dávka bigbíťáckého šovinismu. Rimixování se nejpozději s nástupem elektronické taneční hudby stalo něčím tak běžným, že mluvit o něm v roce 2013 jako o „rozmetávání posvátné aury umělce“ je přinejmenším zastydlé, ne-li rovnou k smíchu. A nemusíme mluvit jen o techno(atd.)scéně, vzpomeňme na remixy oceňovaného dvojalba B4 Didaktik Nation Legendary Rock či projektu Consume Ground-Zero, o němž se zmiňuje zde, a který fungoval podobně: kdokoliv mohl přispět, nejzajímavější výsledky byly vydány. A dalších příkladů by se našlo: Z bombastičnosti, s kterou Rudé dětství svůj projekt anoncuje, jako sláma z bot smutně čouhá rocková sebestřednost a neochota přijímat skutečnost, že bigbít již není posledním výstřelkem hudebního vývoje. Ale dosti sýčkování, samotná práce na těchto nahrávkách by mohla být zajímavá.
Kapela věší jednotlivé skladby měsíc co měsíc v jednotlivých stopách (od zpěvu po hi-hatku) na své stránky, odkud si je můžete stáhnout, nakládat s nimi dle libosti a do listopadu poslat výsledek kapele. Remixéři, jejichž dílo si kapela zvolí a vydá, budou odměněni. Viva la revolucion v mezích zákona!
