Meloman na výstavě Grow ve vídeňském Belvederu.
Jak jsem již zmínil v minulých Zápiscích, vydavatelství Hevhetia se letos podílí na jedinečné výstavě ve vídeňském Belvederu nazvané příznačně Grow. Kurátor Miroslav Haľák, slovenský teoretik umění a kunsthistorik, se v ní pokusil takto poprvé komplexně zachytit navýsost rezonující enviromentální téma: Strom v umění. A to v průběhu věků. Instalace je výjimečná tím, že není uspořádána chronologicky, ale tematicky, což účinek umocňuje. A aby toho nebylo málo, Ján Sudzina, tělo i duše Hevhetie, vybral z úctyhodného katalogu nahrávek tucet skladeb, jež tvoří pomyslný soundtrack k této výstavě.
Téma stromu je pro mne již třetím rokem velmi osobní. A palčivé. Záchrana Svárovské aleje, o níž píšu v Zápiscích melomanových 68, je stále ve hvězdách, respektive na stolech úředníků. Sleduji pracovitost venkovanů vůkol, kteří teď na podzim znásobili dřevorubecké úsilí a vrhají se udatně do boje i se zdravými stromy, které mají holt tu smůlu, že vybočují z vojenských linií plotů a komunikací.
Vybavil jsem si patnáct let starou příhodu. Kamarád Karel J. Beneš, ajťák, filozof a jungián, právě pracoval na své studii Rychlé šípy a hlubinná psychologie. Ta se zabývá vztahem mezi jungiánsky pojatou psychoanalýzou a stínadelskými příběhy Rychlých šípů, zejména v prvních dvou knihách Foglarovy trilogie (Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří). Motivem hledání souvislostí se stala myšlenka, že kouzlo příběhu, jeho protagonistů, a nakonec celý magický svět Vontů a Stínadel představuje sérii archetypů, které se musí nutně vynořovat v souvislosti s imaginací. Tou je Foglarův text přímo prodchnutý. Vyvstává před námi symbolický příběh, který vytryskl z hlubin intuice. A náhle stojíme tváří v tvář ikonografickému zobrazení příběhu lidské duše. Tehdy za mnou Karel přišel do práce, do oddělení společenských věd Domu knihy na Václaváku (blahé paměti). A že si neví rady s tím, kam zařadit onen posvátný strom některých Vontů (říkali si Uctívači ginga) jinan dvojlaločný čili Ginkgo biloba. A tak jsme prošli celou řadu knih o mytologii, kde byla řeč o stromech, a našli jsme to. Vzhledem k tomu, že jinan je pravděpodobně jednou z nejstarších živoucích fosilií ve světě rostlin, v jeho původním domově Asii je tamními náboženstvími považován za prastrom, Matku či Otce všech stromů!
Rozhodl jsem se, že cca po deseti letech začnu zase sázet Sportku. A až vyhraju, vypravím zájezdový autobus pro tyto spoluobčany do Vídně na výstavu Grow. Mám na to čas do 8. ledna příštího roku. To by v tom byl čert, aby dobrý úmysl nezvítězil! Aby si ho nenašla šťastná náhoda, i když matematická pravděpodobnost výhry je 1:13 983 816! A než se tak stane, pozvu je na dobré víno ke mně domů a pustím jim těch dvanáct skladeb alba Grow – Hudba k výstavě. A k tomu bych jim s pomocí neobyčejně silného komentáře Jána Sudziny v bookletu ke každému tracku pokusil vysvětlit, že strom je živý organismus… a že je to náš nejlepší přítel, který se nezabíjí.
Rozsévání
1. Szymon Mika Trio: Initial Song (CD Togetherness, 2018)
Dřevo rozeznělé člověkem, tvůrcem, kytaristou. Hudebník se snaží ztvárnit akt stvoření…
Kořeny
2. Krzysztof Kobyliński: Spero I. (Spero, 2020)
Dum spiro spero – dokud dýchám, doufám. Navzdory prvotnímu hříchu a vyhnání z ráje, dřevo kříže přináší naději na vykoupení…
Růst a skon
3. The Universal Cure: Dance Of Paradigms (The Universal Cure, 2007)
Podobně jako ve Stravinského Svěcení jara vytváří trio Oskara Rószy pulsující napětí ve zhmotnění bytí…
Proměna
4. Phi: Prý Jaro (Szaturma, 2020)
Síla improvizace nevychází z chaosu, ale naopak z poznání pravidel a jejich vědomému podřízení základnímu principu spontánního vývoje. Tím principem je svoboda tvorby…
Prohra
5. Tommy Caggiani Therion Project: Ritual Jungle (Live in Krakow, 2019)
Člověk se nikdy nesmířil s vyhnáním z ráje, tak proto ten obrovský boom esoterismu a hledání mystických frekvencí…
Poslouchat
6. David Kollar: The Sound Behind the House (Crime on the Bunny, 2020)
Umělci věnující se field recordings už dávno přišli na to, že zvuky přírody mají tendenci se spontánně harmonizovat a rytmizovat, aby se v sekundě rušivého elementu opět propadly do chvilkového chaosu. A celý proces začíná znovu a znovu, nepřetržitě…
Zrcadlo
7. Soheil Peyghambari: Les souvenirs de demain (Dysphoria, 2021)
Dysforie jako stav úzkosti a rozladěnosti. Hudba je dobrý partner a společník k jejímu překonání. Podobně jako strom…
Instrumentalizace
8. Julo Fujak, Marian Varga + tEorie OtraSu: Musical Happening II. (Hudební happeningy, 2018)
Hudební happeningy bývají různé. Mohou být stavem meditace, zde výtrysku spontánního tance, ale i pochodem, tíživým, varujícím a znepokojujícím…
Inspirace
9. John Cage: Sonata XIII (Nora Skuta: John Cage Sonatas and Interludes for Prepared Piano, 2005)
Stromy, les, spontánní struktury vznikající v souvislostech…
Akt
10. David Kollar & Arve Henriksen: Life vs. Death (Unexpected Isolation, 2020)
Naléhavý, a přitom velmi sofistikovaný hudební výkřik. Život nebo smrt…
Dýchat
11. Waking Vision: Of Earth and Water (Of the WakingVision, 2006)
Procitnutí a hledání východisek. V harmonii? Umírněnosti? Souladu? Země a voda, harmonické plynutí, naděje, princip přežití…
Větev
12. P. J. Ryba feat. Erik Truffaz – Smaller Wounds (2002/2022)
Tato skladba symbolicky zakončuje celý sampler a zároveň se symbolicky vrací k prvnímu tracku a počátku výstavy. Je symbolem konce s nadějí. Strom, jeho vykořenění a ohrožení, je symbolem celé planety lavírující nad propastí. Konec jako varování a smutek za odcházejícím byl i motivací a trpkou inspirací autora skladby Pavla Jakuba Ryby, který se tak vyrovnával se smrtí matky. Po traumatizujících zážitcích nachází v hudbě uklidnění a zároveň východisko. Stává se součástí globálního traumatu člověka spojeného pupeční šňůrou s Matkou Zemí, která je smrtelně ohrožena konáním lidstva. Tato skladba se objevila na vůbec prvním nosiči vydavatelství a byla zároveň impulsem pro zrod Hevhetie. Symbolicky nás vrací k biblickým konotacím první výstavní místnosti. Při svém vzniku nahrávka kromě rozměru lidského smutku ze ztráty blízké osoby poukazovala i na motiv dřeva kříže, a tedy utrpení a spásy. Byla součástí vernisáže k výstavě Sedm posledních slov v Kutné Hoře. Tak se historie vydavatelství, tvorby ikonického interpreta a dřeva coby biblického symbolu skrze kříž propojily a vrátily se na samotný počátek…
(Foto: Belveder, Andrea Švecová)