Neúnavný světoběžník, experimentující skladatel, improvizátor a odborník na počítačový processing, Thanos Chrysakis, nahrával na podzim roku 2017 v londýnském studiu OneCat. Výsledky zveřejnil zatím na dvou albech skrze vlastní label Aural Terrains.
Na obou nejnovějších nahrávkách najdeme Chrysakise u syntezátorů a laptopu obklopeného vždy jinou trojicí hudebníků. S elektronickými nástroji je velice precizní, umí vytvářet rozličné ambientní plochy i mnohem konkrétnější syntetické či samplované party, ve zvukovém prostoru alb je klasickým nástrojům (zde především dechům) hlavně rovnocenným partnerem s obdobnou flexibilitou. Dlouhodobě mu je bližší spíše absolutně hudební myšlení, i tracky na obou aktuálních CD jsou vlastně jen očíslované.
Music for Baritone Saxophone, Bass Clarinets & Electronics je decentní kolekce pěti improvizací, během níž se můžeme opájet především sytými barvami basových dechů v abstraktnějších a jemnějších zvukových kulisách. Vznikla z Chrysakisova session společně s v Londýně usazenými americkými hudebníky (Jasonem Alderem – klarinety o různých laděních, Caroline Kraabel – baryton saxofon a Yonim Silverem – basklarinet) a zní velice vytříbeně, nemohu se však při ní zbavit poněkud lineárního dojmu. Z klasického hudebního pojmosloví by tu byly zřejmě nejtrefnější bagately – užívání si společného muzicírování při formální nenáročnosti, beze snahy se nějak nečekaně překvapovat. Rozhodně je zajímavé zaposlouchat se už jen do neotřelého nástrojového obsazení, i celkový zvukový design občas překvapí, vedle v danou chvíli doprovodných či došumujících dechových partů a elektroniky se mihne i anglicky hovořící rádio apod. Samo o sobě je album ucelenou hudební krajinou, byť pro někoho možná příliš bezpečnou, a nebýt osobité instrumentace, tak možná i trochu zaměnitelnou.
Notně expresivnější dobrodružství nabízí poslech o pár měsíců staršího, též pětitrackového souboru Iridescent Strand. S Chrysakisem je nahrála Sue Lynch na saxofon, klarinet a flétnu (s výše uvedenou Caroline Kraabel jsou obě členkami našim čtenářům již dobře známé formace The Remote Viewers), Joe Wright vedle saxofonu přispěl i prací se zpětnými vazbami a s elektrickou kytaru zde experimentuje Chrysakisův častý kolega James O’Sullivan. Výchozím přístupem je tu opět volná improvizace, avšak oproti Music for Baritone Saxophone, Bass Clarinets & Electronics lze tady od prvních vteřin pozorovat mnohem živější a nevyzpytatelnější energii. Barvy se vrství do mnohem zahuštěnějších struktur, posluchač si může být příjemně nejistý v podstatě po celých bezmála padesát minut desky. Skrze kytaru a elektroniku se do celkového přediva dostává mnohem více zvukové špíny, tu překvapí pisklavé výšky, tu proletí subbas, jinde skoro industriální rachot, dechy poletují v rozsazích i ve stereoobrazu. Kdo by hledal střední cestu mezi zběsilým powerfreejazzem a táhlým ambientem, neměl by toto CD opomenout. Akce tu střídá akci, periodicity jsou spíše kratšího trvání, elektroakustických zvukových kombinací je nepřeberně. Mne osobně tu nejvíce zaujaly šťavnatě zkreslené kytarové preparace.
Obě nové desky pokračují v dlouhodobě nastavené estetice Chrysakisova vydavatelství, obě přitom nesou svůj vlastní abstraktní příběh. Nezbývá, než se s nimi seznámit na vlastní uši.
Jason Alder – Thanos Chrysakis – Caroline Kraabel – Yoni Silver: Music for Baritone Saxophone, Bass Clarinets & Electronics
Thanos Chrysakis – Sue Lynch – James O’Sullvan – Joe Wright: Iridescent Strand
Aural Terrains (www.auralterrains.com)