Amsterdamský producent Stan van Dijk vydal 15. dubna album Caustics a představuje na něm svou osobitou kombinaci propracované elektronické tvorby a soudobých jazzových trendů.
Téměř od počátku kolekce je jasné, že je tomuto hudebníkovi blízká estetika například hvězd losangeleského labelu Brainfeeder (Flying Lotus, Thundercat, apod.). Zpřelámané beaty vycházející často ze zvuků přirozené bicí soupravy s propracovanými basovými linkami začneme vnímat jako moderní jazzové podhoubí ještě dříve, než se nad nimi ozvou bravurní saxofonové party hostujících hráčů Ryana Whelesse a Adriana Canetty.
Důležité je, že hudba nesklouzává k nějaké acidjazzové či smoothjazzové uhlazenosti, ale zachovává si naopak zemitou živelnost. V členitosti kompozic je slyšet poučení celou historií elektrifikovamné jazzové fúze i soudobou breakcorovou dezintegrací. Stejně labužnicky si tu lze vychutnávat i pečlivě promyšlený zvukový design, mnohovrstevnaté snivě opojné syntezátorové plochy i všežravý sampling.
Saxofony dodávají nahrávce coltraneovskou rozevlátost, shorterovské usebrání i podporují ohlasy kosmického jazzu v duchu Sun Ra či jeho současných následovníků typu Kamasiho Washingtona. Futuristická elektronika se tu prolíná i s tradičními hřejivými klávesovými barvami, především Rhodes piana, v tracku Musc se ale van Dijk blýskne i bravurním klavírním sólem s latinskoamerickým přídechem.
Album obsahuje sice deset skladeb, ovšem celkovou stopáž má spíše na hranici EP, 22 minut a 22 vteřin. Během tohoto krátkého času tu ale máme možnost si užít nebývalé množství muziky.
Stan van Dijk: Caustics
(https://stanvandijk.bandcamp.com)