Ivo Perelman Quartet: The Hour of the Star
Ivo Perelman: Family Ties
Leo Records (www.leorecords.com)
Brazilský saxofonista Ivo Perelman byl ve své rané tvorbě výrazně ovlivněn etnickými prvky své domoviny, ale postupně se začal dostávat do v dobrém slova smyslu globalizační či de facto universální roviny svobodné improvizace. Jeho poslední dva opusy, stejně jako některá jeho jiná díla, jsou inspirovány taktéž brazilskou spisovatelkou Clarice Lispector (1920 – 1977). Odehrává se to ovšem ve volné rovině a Perelman se nechává unášet rytmem jejích slov a náladou jejích úvah spíš, než by chtěl vyjádřit prozaický obsah. The Hour of the Star je poctou poslední knížce vydané za autorčina života a má výrazně lyrickou atmosféru. Tu dokonale vybarvuje pianista Matthew Shipp. Majstrštykem je zejména titulní téměř čtrnáctiminutová skladba, kde se propadáte do astrálních hodin. Výrazným posunem v Perelmanově pojetí cool free jazzu je ovšem Singing the blues, kde se se svými spoluhráči pouští na tenký led, který však nepraská, ale rezonuje.
CD Family Ties je výrazně expresivnější a protagonista tu kromě tenorsaxofonu používá i kazoo a harmoniku. Obě alba pak naopak spojuje něžná rytmická souhra basisty Joea Morrise a bubeníka Geralda Cleavera. Morris jako multiinstrumetalista na především strunné nástroje pojímá svůj part v každé skladbě jinak a Cleaver není žádný silový úderník, ale dokáže vše stmelit v jemných nuancích a breacích.
Je to zkrátka vysloveně náladotvorná alba, která může přes svůj improvizační charakter vyhovovat i příznivcům konvenčnější formy a přesto v sobě skrývá i úžasnou vzdušnost a v neposlední řadě také pozitivní nostalgii. Perelman zde vskutku perlí a přestože jde o kolektivní dílo, je vždy tahounem, který své spoluhráče přivádí na svůj niterní level a zároveň jim nechává možnost svébytného vyjádření. Je to zkrátka cool, free, parablues, niterné hudební ztvárnění literatury bez okázalých gest, vstřícnost k posluchačům i návod, jak se přiblížit k osobnímu vnitřnímu vesmíru.
