- Inzerce -

Stefan Kudelski 1929-2013

Často je třeba nekrologu, abychom si uvědomili přínos nějakého člověka. 26. ledna, když Česká republika právě prožívala finále prezidentských voleb, zemřel ve Švýcarsku Stefan Kudelski, konstruktér zvukové techniky. Narodil se v roce 1929 ve Varšavě, v deseti letech uprchl s rodiči z Polska a nakonec skončil ve Švýcarsku. V roce 1951 postavil první verzi magnetofonu nazvaného Nagra, který způsobil revoluci v práci se zvukem. Magnetofon Nagra, což polsky znamená „nahraje“, dokázal vmáčknout do přístroje velikosti krabice od bot stejnou kvalitu záznamu, jako do té doby disponovaly jen drahé studiové přístroje o rozměrech šatní skříně. Model Nagra III z roku 1957 umožnil synchronizaci s filmovou kamerou a způsobil ještě důležitější zlom. Otevřel netušené možnosti při záznamu zvuku v terénu, takže nová generace nezávislých filmařů mohla začít pracovat se zvukem svobodněji a realističtěji. V miniaturizaci šel ještě dál a firma, kterou založil se věnovala také vývoji špionážní zvukové techniky.

Podobně jako Robert Moog udělal ze syntezátoru „lidový nástroj“, Stefan Kudelski vynesl kvalitní záznam zvuku ze studia do terénu, díky čemuž se nyní mimo jiné můžeme bavit o žánru terénních nahrávek jako o samostatném uměleckém proudu.  


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.