- Inzerce -

Neptune: MSG_RCVD

Neptune: MSG_RCVD

Nothern Spy Records (https://northernspyrecords.com)

 

Spojení pojmů noise a rock znamená v praxi většiny takto (i jinými příbuznými pojmy) charakterizovaných kapel často velké množství zkreslených zvuků a vazeb – kytarových, basových, elektronických či mikrofonních. Vyhlášená bostonská úderka Neptune se postupně fenoménem vazby zabývá oproti jiným svým dalším hlučně houkajícím kolegům v poslední době mnohem hlouběji. Ke svým samodělným kytarám a bicí soupravě si toto divoké trio přidalo i další nástroje vlastní výroby včetně osobitých varhan pracujících s mikrofonními vazbami laděnými pomocí trubek různých délek.

 

Přitom si na novém albu Neptune zachovávají formát skladeb s rockovým výrazem a celkovým sdělením i při stopáži nejčastěji okolo osmi minut. Na albu MSG_RCVD pracují se zvukovými experimenty dostatečně surově a využívají také ostrých samplovaných smyček a veškeré expresivity, jaká se jim v obsazení dvou kytar, bicích a potemnělých vokálů nabízí. Mají své specifické pojetí groovu i celkové vzájemné komunikace, jak pochopíme již z výživného úvodního kusu Luminous Skull.

 



 

Všechny prvky této hudby zde zkrátka šlapou, vyvíjejí se dle svobody každého ze zúčastněných a zároveň se ve správných momentech umějí chopit vůdčí role. Ve výsledku jsou tu hlukově intenzivní pasáže i situace, které podobného nátlaku na posluchače dosahují i pomocí mnohem sofistikovanějších metod, jak je to třeba ve skladbě Dark Report, kde tajemný polozpěv doprovází jen pomalé bubnování a kytara, která občas jen freakoutově skřehotá a jindy na chvíli vytvoří hutnou zvukovou stěnu. Najdeme tu ale i pasáže deformující mluvené slovo (Natural Systems) nebo extatickou kytarovou psychedelii, statičnost imaginárního koncertu v těsné sklepní místnůstce je tu v kontrastu s celkovou myšlenkovou rozevlátostí.  

Tahle deska zkrátka opravdu stojí za nejeden poslech, lze si na ní užívat zvukovou osobitost, rockovou intenzitu, zlobivé groovy, legračně tajemné zaklínání, překvapivé formy a z toho všeho dohromady plynoucí nakažlivý pocit umělecké svobody, v níž se hranice normality samy definují jen a pouze momentálně vyhovujícími podmínkami.