- Inzerce -

Fabio Delvo: Rastplatz

Fabio Delvo: Rastplatz

Vlastní náklad (fabiodelvo-oneminutesite.it)

 

Italský saxofonista Fabio Delvo (ročník 1971) se českému publiku představil v březnu 2011 na trutnovském festivalu Jazzinec, kde mu sekundovali saxofonista Radim Hanousek, kontrabasista Marian Friedl a bubeník Martin Kleibl. Podobný esprit jako jeho tehdejší hravé vystoupení s příchutí free jazzu má i jeho zbrusu nové album Rastplatz, které mimochodem otvírá skladba pojmenovaná Rychle. Delvo zde má nádherné dialogy s basklarinetistou a saxofonistou Achillem Succim, zejména ve skotačivé kompozici Without Inspiration. Lullaby of Wind je oproti tomu dokonalou ukolébavkou, která vás opravdu zavede na pokraj říše snění nikoliv tím, že je nudná, ale díky svému nádherně vyklidněnému nivó. Rytmická sekce ve složení Danilo Gallo (kontrabas) a Marco Rizzini (bicí) je nenápadně nápaditá. Nedere se do popředí, nesóluje, ale ani není otrockým doprovodem, nýbrž dokáže vytvořit jemné struktury, které podprahově umocňují dominantní nástroje. Delvo se ovšem  nesnaží zaujmout nějakým přehnaným exhibicionismem a předvádět se, ale jeho hra je svěží a barvitá. Je vidět, že má blízko jak k jazzové avantgardě, tak ke komorní vážné hudbě. Jeho flexibilitu jasně dokazuje i spolupráce s americkým kytaristou Jeffem Platzem (viz recenze ze 14. 4.). Fabio má smysl pro volnou kompozici a rozhodně se nezříká improvizace, ale gró jeho tvorby vychází z daných partitur a koncepce. Přesně takové je CD Rastplatz, které má svou jednotnou atmosféru a přesto nabízí celou plejádu poloh a nálad.


Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.