- Inzerce -

The Remote Viewers: Crimeways

The Remote Viewers: Crimeways

RV (www.theremoteviewers.com)

 

Jedenácté album  londýnské kapely The Remote Viewers navazuje na předcházející díla Nerve Cure (2011) a City Of Nets (2012) – viz recenze z 20. 8. 2012 – v nezměněné sestavě a s charakteristickým skladatelským rukopisem leadera Davida Pettse, který pokračuje ve svém nerepetetivním postminimalismu a dostává se k ještě elementárnější formě. Mnohem větší prostor dostaly tentokrát klávesy a laděné perkuse v podání Rosy Lynch-Northover. Naopak saxofonová baterie (Petts a Sue Lynch na tenory, Caroline Kraabel na altku a Adrian Nothover na altku, sopránku a sopraninku) je využívána mnohem střídměji než v minulosti. Zpočátku jsem měl pocit, že se Pettsova tvorba vlastně už moc nevyvíjí, ale je to jenom zdání. Neokázalá aranžmá v sobě skrývají spoustu filigránských nápadů, zcela ústrojně je zde zapojena elektronika a pochopitelně i mistrovský podprahově dunící kontrabas Johna Edwardse. Atmosféra je tu potemnělejší než dřív, ale ve finále ne tak zcela tíživá.

Jsou to procházky úzkými uličkami, plnými stínů a neviditelných výmolů a jiných skrytých nástrah, kde číhá nebezpečí a trochu se vám tají dech, ale přesto máte nutkání je prozkoumávat dál. Vlastně vás to neustále vtahuje do děje a ke konci máte pocit, že už se dokonale orientujete. Každé břinknutí piana je vám ukazatelem a jemné programované bicí vám určují rychlost chůze, na druhou stranu bohaté perkuse nabízejí až jakýsi koberec, který vás nutí tančit v neobvyklých výkrutech. Petts sice nasazuje saxofonová unisona jemu vlastní, ale pracuje s mnohem větším spektrem motivů při dodržení mozaikovité formy a plíživých postupů.

Crimeways je skutečně hudební detektivka z dob Arthura Conana Doyla, která v sobě nenese prvoplánovou krvechtivost současných thrillerů, ale poetiku subtilně vyprávěných nosných příběhů. Petts transformuje možná vnitřní traumata do niterných sonických záchvěvů. Má svůj jazyk a cítění, ale má stále co říct i beze slov. A v neposlední řadě je schopen čím dál tím víc skvěle pracovat se zámlkami, které dodávají celému dílu to správné napětí a tajuplnost.

Ukázka zde: https://soundcloud.com/the-remote-viewers/crimeways


Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.