- Inzerce -

Michael Edwards: for rei as a doe

Michael Edwards: for rei as a doe

Aural Terrains (https://www.auralterrains.com)

 

Při poslechu této komorní elektro-akustické kompozice se mi v hlavě sešlo tolik odlišných informací a dojmů, že se mi je vlastně těžko skládá v nějaký celkový význam. Pokusím se je tedy prezentovat postupně a rozhodnutí o jejich relevanci budu muset ponechat na čtenáři – posluchači.

Michael Edwards tuto kompozici postavil na různých spontánních nápadech i na rozličných matematických posloupnostech a variacích. Máme tu klavírní part a z něho částečně vycházející part elektronický. O něčem v elektronice rozhoduje dualita pravé a levé ruky, o něčem rozhoduje témbrové kvality souzvuků, jinde něco naplánují prvočísla a Fibonacciho posloupnost. Partituru, audioukázku a všechny informace o skladbě i o jejích provedeních lze najít zde.

Celkovou meditativnost autor uvádí jako jeden z prvotních záměrů a odrážejí se tu tedy i jeho zkušenosti s buddhistickou meditací vippassaná. Skladbu lze v klidu poslouchat jako témbrově pestrou klavírní meditaci podpořenou elektronickým processingem a efektováním, jako krásně nekýčovitou ambientně-klavírní strukturu. Nabízí tak velice příjemnou čtyřicetiminutovku konstantního a zároveň neperiodického zvukového dění, pokud ovšem posluchač nezačne pátrat dále.

Název vychází z toho, že skladba byla původně tvořena pro klavíristku Rei Nakamuru (na tomto CD hraje Rakušanka Karin Schistek). Spojení jména klavíristky s přirovnáním k lani zní velmi poeticky, pokud ovšem neznáte anglické slovo „doe“ také jako slangové označení pro hospitalizovaného člověka, u něhož se zatím nepodařilo zjistit totožnost. Také jde samozřejmě o to, že název skrývá solmizační slabiky re a do, a těmito tóny zahranými na klavírních strunách dlouze pomocí elektromagnetického smyčce e-bow celá skladba pochopitelně končí.

Tuto kompozici mám v plánu ponechat si jako rébus, ke kterému se čas od času vrátím a budu v něm nadále hledat další souvislosti. Kde všude je uplatněn princip přechodu mezi re a do, mezi konkrétní identitou a ztracenou existencí, mezi konkrétním úhozem živého klavíristy a matematickými konstantami předdefinované situace? Bude to možná delší luštění. Děkuji za další brouky v hlavě.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.