- Inzerce -

Mooncup Accident: Holy Crap & Stuff

Mooncup Accident: Holy Crap & Stuff

KLaNGundKRaCH (https://klangundkrach.net)

 

Holy Crap & Stuff je druhá nahrávka pražského dua Mooncup Accident. Po loňské purpurové kazetě Litany of Hole oděné do úhledného kožíšku je i druhý kousek patřičně výtvarně vyveden. Každá kazeta (C-30) je unikátní, plastová přepravka obsahuje rozličné předměty denní i noční potřeby. Například k mé kazetě jsou přibalené cvočky, vkusná kraječka a praktická drátěnka na nádobí, která navíc pásku odstíní před silným magnetickým polem z okolí.

Strana A začíná prazvláštními  elektronickými pazvuky, které jsou postupně zavaleny afektovaným vokálem, agresivním znásilněním  kytarové hry a dalšími vrstvami žravého noiseového běsnění. Agonický zvuk se neustále přesouvá z jedné strany na druhou, hází sebou, škubá a přechází od vyloženě zuřivých momentů ke smířlivě odevzdanějším lamentacím.

Nahrávka Holy Crap & Stuff je zpočátku méně agresivní než kazeta předchozí, a déle trvá než se duo patřičně rozhlučí. Svůj potenciál však postupně využívá na plné obrátky a nový materiál je o chlup pestřejší. V porovnání se svůdně monotónním kontrastem černé a purpurové na kazetě Litany of Hole, který pěkně spojil vizuální stránku věci se zvukovou, hraje Holy Crap & Stuff všemi barvami, jakkoli o temnotu samozřejmě není nouze. Ta ale rozhodně není jedinou polohou dua, a objevují se i vyloženě radostné chvíle, kdy výtrysk zvuků zahřeje jako náhlý sluneční svit v chladném ročním období.

Rozmanité  vokály mají vždy daleko od toho, čemu se běžně říká zpěv. Spíše se dotýkají zaříkávání, amplifikované dýchání navodí domnělé atmosféry dávných šamanských rituálů transformovaných do dnešní doby. Po několikátém poslechu se postupně rozkrývají navrstvené sedimentace a z celkového lomozu vyvstávají dříve ukryté frekvence, které jsou tu a tam překvapivě libozvučné. Vokální terorismus kontrastuje s kovově hřejivými zvuky zkreslené kytary, jinde tento kontrast mizí a hranice  mezi syntetickým a živoucím se zcela stírají. Konec strany B končí v uchu lahodících zpětných vazbách a ve všudypřítomném chaosu se z nánosů řezavých šumů a kničení rodí nevídané a neslýchané monstrum.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.