- Inzerce -

Pulsinger / Fennesz: In Four Parts (Tribute to John Cage)

Pulsinger / Fennesz: In Four Parts (Tribute to John Cage)

Col Legno (www.col-legno.com)

 

Zatímco sólově Christian Fennesz zremixoval Gustava Mahlera, ve spolupráci s Patrickem Pulsingerem se pustil do odkazu Johna Cage. Stejně jako u mahlerovského projektu šlo i u Cage o objednávku, tentokrát od festivalu Wien Modern v roce 2012 k tehdejšímu dvojitému cageovskému výročí. Pulsinger s Fenneszem se chopili jedné jediné skladby, Smyčcového kvartetu v čtyřech částech, který Cage napsal v roce 1950, těsně před tím, než se pustil do práce s náhodnými procesy. Kompozice inspirovaná indickou filosofií pracuje s předem danými souzvuky pro každý z nástrojů a má zvláštní atmosféru, jemnou, zklidněnou a jakoby nikam nesměřující. Čtyři části jsou odrazem čtyř ročních období a jejich výkladu jako času pro tvoření, uchovávání, ničení a ztišení. Melodický a rytmický pohyb se větu od věty zklidňuje až k téměř úplné nehybnosti.

Pulsinger se svým analogovým syntezátorem převzal party violy a violoncella, Fenneszově elektronicky modulované kytaře připadly party prvních a druhých houslí. Jde o volnou adaptaci, takže ačkoliv slyšíme hlavní obrysy melodických linií, nejsou zachovány všechny souzvuky, které Cage předepsal a namísto nich se pracuje s proměnami zvukových barev. Něco z půvabu původní hudby skrze elektronické obvody prosakuje, ale jde spíše o další „příjemné plochy“. Hlavním důvodem je jistá těžkopádnost zvuku elektroniky ve srovnání se smyčcovým kvartetem, jemuž Cage předepsal „hru bez vibráta a jen s minimálním tlakem na smyčec“. Právě jistá tenkost témbrů je v originále zdrojem průzračnosti, zatímco v elektronické verzi se hlasy příliš slévají a roztahují kolem našich uší.

Snaha propojit současné muzikanty s těmi minulými a spekulovat o příbuznosti myšlenek může být fajn, ale občas vede ke klamným spojům. Nahrávka je jistě příjemná, ale jejím hlavním přínosem asi bude, pokud přivede posluchače k originálu.

 

Pozn.: Nahrávka je k poslechu například rovnou ze stránek vydavatele.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.