- Inzerce -

Kruglov / Nadzharov / Shushkov / Talalay: 1607

Kruglov / Nadzharov / Shushkov / Talalay: 1607

Fancy Music (https://fancymusic.ru/)

 

Mohlo by se zdát, že free-jazzová forma je již vyčerpána, ale přišel čerstvý závan…a považte, z Východu! Tím je totiž bezesporu album 1607, jež v prosinci na moskevském labelu Fancy Music vydal kvartet Kruglov, Nadzharov, Shushkov, Talalay.

Album vzniklo díky loňské sérii filmových představení na scéně letního kina v moskevském parku Museon, při nichž v rámci projektu Němý film-živá hudba doprovázela tato čtveřice hudebníků sovětský film Zvenigra ukrajinského režiséra Alexandra Dovzhenka z roku 1928. Film mísí fikci a realitu, hlavním tématem je vztah mezi jednotlivcem a přírodou, a to na pozadí příběhu o pokladu, pohřbeném v hoře, který vypráví starý muž svému vnukovi. Jenže film byl tehdejší oficiální kritikou shledán jako závadný, neslučitelný se socialistickou estetikou, a také mu byl vytýkán nacionalismus. Kvartet se při přípravě na toto představení sešel ve Studiu Vladimíra Osinského a natočil strukturálně uvolněné kompozice, využívající pouze rámcově filmem inspirovaných motivů.

Alexey Kruglov zde hraje na sopránový, altový, tenorový a dětský saxofon, také na jejich preparované podoby a altový náustek, zvláštností je použití bassetového rohu. Jeho specialitou je hra na dva nástroje najednou, což jistě není novota, ale přesto se neobjevuje příliš často. Hlásí se k odkazu legendárního Ganelin Tria, však také natočil dvě alba s bubeníkem Vladimírem Tarasovem. V loňském roce mu vydal mnichovský jazzový label Act Music album duetů s pianistou Joachimem Kühnem (Moscow). Je též členem tria Krugly Band, ve kterém společně se švýcarským bubeníkem Fritzem Hauserem a estonským kytaristou Jaakem Sooäärem spojuje free-jazz s punk-rockem, černým humorem a lidovou poetikou.

Alexej Nadzharov (piano, klávesové nástroje, elektronika) studoval kompozici v mistrovských třídách Tristana Muraila, Yanna Geslina, Philippa Hurela či Martijna Paddinga. Zabývá se také vynalézáním nových forem hlukových a klávesových nástrojů.

Denis Shushkov patří k tvůrčímu typu kontrabasisty, však také studoval u Alexeje Kuzněcova. Na studijních i profesionálních stážích ve Spojených státech a Francii hrál ve formacích jako např. George Garanian Big Band, Anatoly Kroll Quartet a Paporotnik Orchestra, je členem crossoverového souboru Pervoe Solnce.

Piotr Talalay (bicí, pekuse) hraje v Priot Ensemble a Odyssey Trio, které vede pianista a skladatel Odyssey Bogussevich. Ačkoli se jedná o tradičněji pojatou jazzovou hudbu, do fúze experimentálního jazzu, volné improvizace, noise a elektroakustické hudby, jež je náplní alba 1607, zapadl Talalay naprosto organicky.

Už úvodní Displacements (13:54) je výsostným příkladem tvůrčích posunů (přesně ve shodě s titulem) ve free-jazzu směrem k elektronickému špinění a akustickým zvukům, které evokují třeba i konkrétní hudbu, přičemž spodek dokáže být nu-jazzový. Niterně pojatá kompozice Spheres (7:08) pracuje především s jímavou melodikou, dynamikou, bohatým výrazivem a barvou. Následující Dances se na ploše 11 minut naopak roztančí v rockově přímočarém a hutném rytmu, nad nímž se klene tenorsaxofonové sólo, mistrně vystavěné a gradované od tónové titěrnosti, přes hardbopovou zhuštěnost, až po free-jazzovou extatičnost, korunovanou noisovým zbrunátněním. Blýsknou se sólem také bubeník a pianista, rytmika přitom přede hustě a hutně. A pak už to graduje až k výšinám. Luminescences (19:07) jsou syceny zprvu preparovaným zvukem saxu a klavíru, poté vás uhrane úžasný sólový part bassetového rohu – v neskutečně širokém tónovém rejstříku, evokujícím i basklarinet. Tady Kruglov také přidá barytonsaxofon, a to naráz v souzvuku s bassetovým rohem. Tyto neobvyklé barvy pak rozmělní elektronický šum, ze kterého vybuchne free-jazzová coda. Závěrečná kompozice Facets (23:41) přidává výrazně i další aspekty mimořádně vydařené a smysluplné fúze ruského kvarteta – postupy soudobé vážné hudby a minimalismu, ambientní lyriku a ve finále vskutku brutální noise. A mezitím si můžete vychutnat sólové chorusy saxofonu, kontrabasu, piana a hodně výživných bicích.

Pánové, hluboce smekám!        


Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.