- Inzerce -

Elektronické Velikonoce

Přesně před 45 lety, v dubnu 1970, zkomponoval a nahrál americký skladatel David Borden rozměrnější skladbu Easter (Velikonoce). Jde o zcela první „tonal pulse-piece“ pro syntezátor Moog. Tuto práci v průběhu velikonočního víkendu ve studiu Boba Mooga v Trumansburgu (vesnice ve státě New York) dokončil zkompletováním všech zvukových vrstev v pondělí ve 4 ráno. O dva týdny později kompozici Easter provedl společně s instrumentalistou Stevem Drewsem na půdě Cornell University. Bylo to zároveň vůbec první živé, veřejné vystoupení s Minimoogem. Skladba Easter tak ohlásila úsvit věku elektronické hudby, a to jak technicky, tak symbolicky… David Borden patří dodnes k čelným představitelům elektronické a minimalistické hudby. S již zmíněným Stevem Drewsem založil první cele syntezátorový soubor Mother Mallard´s Portable Masterpiece Company, a to v souvislosti s vynálezem Roberta Mooga v roce 1969. Borden tak otevřel cestu k experimentům dalším zvukoborcům, jako byli např. Terry Riley, Philip Glass a Tangerine Dream.

Americký label Cuneiform Records k tomuto výročí vydal kompozici (spolu s dalšími nahrávkami) na albu pod sice lakonickým, ale všeříkajícím názvem1970-73. Obsahuje v podstatě první (stejnojmenné) řadové album Bordena a jeho souboru MMPMC plus dosud nevydané tracky z tohoto raného období. Jde již v pořadí o šestý titul, jenž tento progresivní label legendárním elektronickým průkopníkům s pečlivostí sobě vlastní vypravil. Je mezi nimi také reedice dalšího archívního alba Like A Duck To Water, stejně tak kompletní podoby rozměrných kompozic, jako je suita Continuing Story Of Counterpoint, Bordenovo mistrovské dílo označované jako Goldbergovy variace minimalismu, nebo atmosférické monolity Places, Times a People.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.