- Inzerce -

Weavels: The Living Puzzle

Sheffieldská značka Discus vydává především díla Martina Archera, v jejichž zvukově velkorysém a rozmáchlém univerzu se setkává jazz, improvizace, elektronika, současná kompozice i netradiční písničkářství. Archer má v poslední době slabost pro velké ansámbly (jeho Engine Room Favourites a zejména Orchestra of the Upper Atmosphere považuji za zázrak), nový titul vydavatelství Discus je ale komornější a syrovější. Jde o druhé album – po sedmi letech – tria Weavels fungujícího v sestavě Chris Cundy (basklarinet), Mick Beck (fagot a píšťaly) a Alex Ward (elektrická kytara).  

Navzdory obsazení se téměř nedočkáme toho nejočekávatelnějšího – hlubokých táhlých tónů. Trojice spojnými silami raději vytváří insect music – hemžící se, nestálé struktury bez výraznějších motivů. Vlastně ani nejde o trialog, v tomhle tempu si každý může vést svou a vždycky to nějak dopadne. Jistý druh roky fungujícího, zavedeného automatismu, dalo by se říci, při kterém jsou eliminována rizika, že se společné hraní „nepovede“. Je škoda, že hmyz prezentovaný britskou trojicí nekouše, nepíchá – zkrátka že mezi těmi karafiátovskými broučky chybí hovado, byť se místy zdá, že si to k nám už už bzučí.  

Název a obal hodinového CD sice odkazují ke skládačkám, při nichž existuje jen jeden způsob řešení, hudba do disku vlisovaná ale vypráví úplně jiný příběh. Příběh o zajímavých, náhodných výsledcích, které mohou vzniknout, znějí-li přes sebe tři víceméně nezávislé hlasy. Prvních pět ze sedmi tracků bylo nahráno ve studiu, zbývající dva jsou koncertní záznamy.  

Tohle trio bych si rád poslechl třeba na Wakushoppu, jeho CD se mi do přehrávače ale asi moc vracet nebude.    

 

Weavels: The Living Puzzle

Discus

www.discus-music.co.uk

 


Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.