- Inzerce -

Robert Henke otevře v Praze lančmít

Ableton Live je jedním z nejoblíbenějších hudebních programů současnosti, který si pro jeho flexibilitu oblíbili jak producenti taneční hudby, tak experimentátoři či audiovizuální tvůrci. Na počátku milénia stál u vzniku Abletonu Robert Henke, hudebník původem z Mnichova a v posledních několika letech také vyučující na berlínské Universität der Künste. Henke tvoří pod různými pseudonymy a brousí v různých oblastech včetně audiovizuálních instalací. Od 90. let je nejviditelnější pod jménem Monolake, v němž sám, či se spolupracovníky, vytváří chladivou směs techna, dubu a ambientu, kořeněnou sklonem k rytmickým komplikacím a nepravidelnostem.

V Praze se v úterý 15. září představí Robert Henke na otvíracím večeru festivalu Lunchmeat, a to v poměrně netypickém prostředí. Představení nazvané Lumiére II je ušité na míru prostoru haly Českého muzea hudby, jež patří pod Národní muzeum, a která byla pro svou akustiku dosud využívána hlavně sbory nebo interprety komorní hudby. Nyní z jejího vysokého stropu spustí Henke polopropustné plátno a barokním prostorem bude prohánět kromě zvuků i světla, u nichž se prý můžeme těšit na „úplně novou dimenzi využití laserové technologie“.

Vzhledem k tomu, jaké zářezy již má Robert Henke ve vývoji technologií na kontě, je rozhodně důvod k těšení. Dlouhodobě se věnuje práci se zvukem v prostoru, ale zároveň je velice kritický ke stereotypním „fintám“, které se v surroundu nabízejí. „Výkonné lasery pružně vykreslující tvary a spojující body v prostoru společně s přesně synchronizovaným sledem zvuků vytváří vjem absolutní synestesie. Dokonalé geometrické obrazce kontrastují s plovoucími organickými strukturami a působí tak jako archaický znakový systém neznámé kultury, komunikující pouze pomocí světelných stop – místy ohromný a ohromující, jindy křehký a delikátní,“ přibližuje Henke podobu svého nejnovějšího počinu, se kterým se už letos mimo jiné představil ve francouzském Centre Pompidou.

Samotný festival Lunchmeat proběhne 19.-23. října v pražském Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci a přinese opět program zaměřený na to zajímavější z klubové elektroniky a nových médií.

 


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.