- Inzerce -

Anna Zaradny: Go Go Theurgy

Recenzi nového alba Anny Zaradny si dovolím začít slovy jednoho z největších českých hermetiků, PhDr. Jana Kefera, z úvodu jeho publikace o theurgii:

“Extase lidského mozku vytvořily slova, jejichž smysl otřásá civilisacemi a která vyslovena a pochopena drtí člověka nejistotou před odvahou a vzletem jeho  myšlenky. A báje věků je rytmisují, avšak jejich smysl se nemůže připojiti k cílům omezeným. Jak regulovati dech, jenž slovům těm má dáti život? Jak pronésti slova, jež zdánlivě nemají smyslu? Jak tato slova proměniti v čin? Tak ptá se člověk  udivený tajemně znějcími shluky písmen. Otázky zůstávají bez odpovědi, neboť člověk nedovede již tvořiti slovo a probuditi  síly v něm skryté. A v řadě těch, jež musí zůstati a také zůstanou nepochopena a nevyslovena, není vyššího a závratnějšího, než slovo theurgie, značící umění tvořiti  bohy, to jest tvořiti síly ovládající dění a vyměřovati kosmické úrovně vyvolávající život. Theurgie! Není slova vyššího a nepochopitelnějšího!”

Nové album Anny Zaradny tvoří dvě patnáctiminutové kompozice nazvané prostě Theurgy One a Theurgy Two. Obě tvoří těžké pletivo dronů a temná elektronika, stručné ostinátní riffy a těžké dusání, jakoby tvořené přeskakováním ohromné jehly v ještě ohromnější drážce. Skladby jsou však i při své zvukové homogenosti dynamické, jsou tu drobné pauzy a změny, tu organické, tu jaksi vynucené, dlouho stavěná figura se náhle rozsype, nebo změní v amorfní zvukovou strukturu. Puls se mění v dlouhé držené zvuky, drony se propadají do minimalistických figur, vykroužených zřejmě na nějakém modulárním syntezátoru. Ačkoliv ten zde jako primární zdroj zvuku tušíme, o dalších instrumentech se lze jen dohadovat – booklet uvádí jako nástroje užité na albu elektroniku a analogové a digitální syntezátory. Detailnější pátrání je ale zbytečné. Nekoná se zde žádný hardwarový fetišismus, vše je podřízeno zvuku, který je pozoruhodně homogení a zcela ve shodě s tématem alba neupomíná na nic z tohoto světa. Vnímáme nejvíc aktivní a pasivní fáze procesu. První track začíná energicky a poznenáhlu se proměňuje v temnou hmotu, zůstavá však čirou energií, která v poslední třetině skladby projde nečekanou zvukovou změnou. Energie je transformována. Druhý track se nese v poněkud abstraktnějším duchu, mocné LFO v pozadí přidává hudbě nervózní rozměr, později se přidávájí i mikrotonální souzvuky ústící až do majestátních durových akordů, jako vydestilovaných z popmusic. Zvukové vlny se tu valí a “báje věků je rytmisují”. Nakonec dojde i na jakousi kosmische musik, osvěžující melodickou pasáž, která se v závěru celé skladby rozpouští v sonickém vitriolu až do konečného fade outu.

“Magie i theurgie obohacuje život, neboť člověk noře se do záhad bytí jemnými spoji, vnímá nádheru skutečnosti, okouší slasti života, jenž není z tohoto světa, při čemž však zůstává v prostoru a času, na půdě této země.”

Go Go Theurgy je intenzivní album, kterému sluší jeho uměřená stopáž. Anna Zaradny se elegantně dokáže vyhnout prvoplánové temnotě, která se  souvislosti s s okultními či hermetickými tématy nabízí jaksi samosebou. Však je zde také tématem ta nejvyšší forma magie, komunikace s božskými silami.

 

Anna Zaradny: Go Go Theurgy

Musica Genera / Bocian Records (https://www.musicagenera.net; https://www.bocianrecords.com)


Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.