- Inzerce -

Videa na víkend – It’s Only Pure Data

Videa, na nichž v přímém přenosu vzniká elektronická hudba v programu Pure Data, sleduji tuze rád. Jsou uklidňující stylem, kterým slynou třeba videa s animovanou stavbou domečků z Lega a jiné „kreativnější spořiče“, oslovují mě ale i na hlubší hudební rovině.

Mám totiž za to, že disciplína zvaná live coding (samozřejmě jej lze páchat i v jiných jazycích a rozhraních, já ale rád koukám na Pure Data) na vysloveně nerdském poli zadělala na ryzí a přitom umělecky zcela ukázněný Gesammtkunstwerk.

Zní se zde zvukem jedniček a nul bytostně vlastních nástroji. Přístup k tvorbě je velice exaktní, neb i náhodu je třeba naprogramovat. Pohyblivý vizuální otisk tvůrčí činnosti může být chápán jako ilustrace, grafický záznam průběhu skladby i přesná (vizuální) partitura. Zhmotňuje se zde pojetí improvizace coby instantní kompozice – už proto, že spontánně vzniklé může být zopakováno, znovuvyvoláno – a možnosti tvorby kompozic generativních jsou bezbřehé. A konečně, dojem „živosti“, prožitku a „toho podstatného“ v přímém přenosu lze zachytit videodokumetací tak dobře, jak se o tom kupříkladu umělcům na poli happeningu a performance může jen zdát. „Nudil jsem se ve vlaku,“ píše o zrodu následujícího dílka jeho autor.

Jistěže lze komponovat do detailu promyšlené opusy, jistěže lze programovat i efektnější vizuály, jistěže lze pracovat i s přednatočenými zvuky a samply, jejich množství je ale nepřímo úměrné ryzosti, jež je na živém zacházení s Pure Data tou stěžejní kvalitou. Vizuální programovací jazyk Pure Data vymyslel v devadesátých letech Miller Puckette, jeden z nejvýznamnějších inovátorů na poli počítačové hudby a autor možná známějšího Maxe (toho stvořil na pařížském IRCAMu). Jedná se ale o open source platformu dovytvářenou myriádami uživatelů a běhající na voknech, jabkách i linuxech. Napsat by se o Pure Data a live codingu dalo mnoham víc, v této rubrice jde ale o potěšení z dívání na vznikání. Už ta úvodní ticha, v nichž se rodí věci budoucí…

Koncertování s Pure Data a jinými jazyky, v nichž lze komponovat / improvizovat rovnou na pódiu, se v České republice zabývá především početná a personálně proměnlivá skupina Kolektiv

 


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.